V dnešní uspěchané době se stalo normou, že si rádi dáme několik drinků s kamarády, místo abychom se snažili posouvat své romantické vztahy na další úroveň. Počítáte-li se mezi ty, kdo mají o víkendu před sebou obvyklý rituál večeře v baru, pak jste na správné stopě. Vztahy se kvůli očekávání a tlakům, které na nás vyvíjejí okolnosti, dramaticky mění. Možná je to lepší, než si připouštět neklidné pocity ve vztazích, které mají od ideálního modelu dost daleko. A přitom, když si objednáte další drink, všechno vypadá mnohem jednodušeji.
V barech se odbourávají stresy, drinky se sypou jako z pohádky a veselí kolegové pokřikují z jedné strany na druhou. Někdy to vypadá, že se tam schází celá generace mladých, co hrají hru „kdo na koho udělá větší dojem“. Ale kde se ve všech těchto radovánkách ztrácí to zasněné „Ahoj, to jsem já, tvá budoucí láska“? Kde se ukrývá šance na hluboký vztah, který by nás mohl dostat z okruhu klábosení o devátém drinku? Záhada musí být v tom, že v baru je situace jasná – jednáte s lidmi, kteří mají na stole stejně rozcuchané ambice jako vy.
Jak barové prostředí formuje naše vztahy
Možná nejzajímavější úkaz se odehrává mezi lidmi, kteří v barech komunikují s lehkostí, zatímco ve vztahu se potýkají s upjatým vyjadřováním pocitů. Poslední srovnání říká, že chlapci a dívky v barech se prezentují hrdě jako šampioni, ale v osobních intimitách se změní na trpitelské víly. Mnozí si rozhodně myslí, že alkohol jakoby rozváže jazyk a jednotlivci pak mnohem snáze konvergují k jádru věci. A vlastně mají pravdu. Anebo se naprosto obloukově vyhnou jakékoli hlubší diskuzi.
Bary tvoří bezpečné zóna, kde smích, křik a nervózní flirt reagují na úlohu šampiona adrenalinu. Nemluvě o tom, že lidé mají tendenci oblevnění varhany zaběhnout různými způsoby, což je v naprostém kontrastu s týmiž osobami, když se přestěhujou do světa dlouhého a nudného povídání. A co teprve takové vážné debaty o životě, vesmíru a vůbec? Tam si většina z nás raději objedná další panáka, než aby se začala zaobírat emocionálními tématy, i když by to šlo.
Barevná kaleidoskopie na pozadí nočního města
V jedno moudré úterní kocovině, kdy se slunce rozhodlo narušit naše opojení zjištěním, že „svět patří těm, kdo vidí ráno“, přišlo na řadu srovnání. V barovém světě s námi bývají ti praví darebáci a barmani – ti, kteří vám radí, abyste se zamilovali do života, zatímco mně osobně se osvědčil tip, že nic nezkazíte společenstvím přátel. Cítili jste někdy ten pocit, když se neplánovaně sejdete a hlavní téma se točí kolem toho, kdo vypráví nejšílenější příběh? Máte pocit, že svět se rozpadá nebo houpání romantických závazků, všechno se zdá být jednodušší, ale co s tou prázdnou sklenkou?
Ale věřte, nebo ne, na samotném dně sklenice se skrývá zvláštní alchymie. Představte si, že v baru leží zřetelná hranice mezi vážností a pojistkou proti depresi. Možná byste se měli zamyslet, zda není pro vás pochybování o vztazích jen milým alibi pro váš přístup ke grilování v osmičkovkách a sportování v neděli. Historie mohla být jiná, kdybychom použili dive bar jako tradiční místo pro uzavírání dohod nic jiného, než alkoholu a lehkého harašení. Dějiny by zároveň obsahovaly i královskou rituální povinnost „buď rychlý, nebo padni!“
Jasné je, že se v barech daří nejen radostné společnosti, ale i roli umělců, kteří hrají na struny našich srdečních vděčností. Ať už se rozhodnete pro jakýkoliv přístup, jedno je jisté – ten víkendový rituál v barech nás nabíjí stejným způsobem, jako tři přátelství, ale s mnohem malebnějšími příběhy. Možná, že kdyby to nebylo tak jednoduché, neměli bychom o čem rozprávět po dalším divokém večeru. A co vy na to? Chcete zůstat v barech, nebo mít konečně ten „vážný“ vztah?