Od začátku éry sociálních sítí jsme byli svědky revoluce v našem přístupu k jídlu. Mezi trendy, které nás dohnaly, se postupně dostaly nejen extravagantní díla z kuchyně, ale i absurdní fúze, které by dříve nikdo neodvážel vyzkoušet. Jídlo na Instagramu se stalo jakousi zlatou hodnotou naší doby, kterou oslavujeme skrze barevné fotografie pokrmů, hashtagy a influencerky, které se živí tím, že jedí „neobyčejně obyčejné“ věci. Jak se však tato kulinářská mánie proměnila a co nás k tomu vůbec vedlo?
Když se řekne „foodie“, mnozí z nás si vzpomenou na trend, kdy jídlo není jen palivo pro naše tělo, ale způsob, jakým vyjadřujeme naši individualitu. Výzkumy ukazují, že ve srovnání s rokem 2010 se počet lidí, kteří se považují za foodies, více než zdvojnásobil. A co se týká Instagramu, odhaduje se, že více než třetina všech příspěvků na této platformě se týká právě jídla. A teď přichází to nejzajímavější: máte vyšší pravděpodobnost, že se setkáte s influencerem než s lékařem. Možná proto jsme se naučili oceňovat pokrmy víc než kdy jindy, i když často ani nevíme, co vlastně jíme.
Umění fotit jídlo nebo jak na to jít jako profesionál
Než se začnete rozčilovat nad tím, že byste neměli jíst něco, co nevypadá jako z makety, vzpomeňte si na to, jak zavrhnout studené špagety s touhou ukázat silnou osobnost. Dobré jídlo, které si zaslouží vaši pozornost, nemá být pouze chutné, ale i vizuálně ohromující. Takže je tu umění zachytit perfektní úhel, vymyslet geniální prosvětlení a při fotce nezapomenout na pravý tvar avokáda. Zatímco dříve byla kuchyně místem, kde se vařílo, dnes je to hlavní stage, kde hrají naši kolegové indie šéfkuchaři na náměstích, a my jsme jejich oživení.
Ale co se stalo s autentickými zážitky? Dnešní strávníci se mnohdy stávají oběťmi vlastního online života. Místo toho, abychom si vychutnávali každý sousto čokoládového tiramisu, jsme rozptýleni různými notifikacemi a pokusy o zachycení dokonalého snímku. A v tomto chaosu se ztrácí i skutečná chuť. Stáváme se jako divoši, kteří se setkávají s gurmánem jen tehdy, když si vyfotíme jídlo na talíři, abychom mohli òhlásit: „Hele, podívej, co jsem měl.“
Kdo vlastně určuje, co jíme?
Vzpomeňte si na poslední trendy, které se v jídle objevily. Bezlepková dieta, ketogenní hrdinství nebo veganská revoluce, to jsou jen některé formy, jak se pokoušíme „zdravě“ stravovat, aby naše profily na sociálních sítích vypadaly lépe. Přitom jsme zapomněli na jednoduchý fakt. To, co jíme, by mělo být svobodnou volbou, a ne jen trendem, jak zajistit, aby se naše jméno objevilo ve feedu.
A tak se naše chuť k jídlu proměnila v souboj mezi námi a nás samotnými, kdy se snažíme držet krok s tím, co „musíme“ mít na talíři, abychom zapadli. Namísto okamžiků radosti objevujeme jídlo jako zábavnou hru, ve které se musíme přizpůsobovat diktátu algoritmů. Zase se dostáváme k paradoxu. Jídlo mělo být o spojení, spojení s ostatními, zatímco dnes je to spíše prostředek vyjadřování na sociálních sítích než obohacení našich životů.
Ať už si dáte burger, sushi nebo nějaký fraktálový salát, nezapomínejte na to, že jídlo by mělo být pro vás tou šťavnatou zábavou, a ne spojením s mobilním telefonem. V dnešní uspěchané době je důležité se zastavit, na chvíli vychutnat jídlo a nechat se unést tím, co nám může nabídnout. Jen tak můžeme znovu objevit radost v jídle, které nás neodlučitelně spojuje. A co si budeme povídat, kdo by odolával tomu úžasnému pocitu, když si dáte pořádný kousek pizzy a cítíte se jako král?