Chtít, nebo být? Tohle je věčné dilema pro každého, kdo se snaží proplétat životem v hektických městských džunglích. Kdybychom se rozhodli pro každodenní dopravu autem, vryli bychom se do front jako na nástupišti před odjezdem posledního vlaku. Na druhou stranu, jít pěšky a nechat se unášet atmosférou města může přinést zážitky, které v automobilu prostě neprožijeme. Proč tedy nenapsat tuto oslavnou ódu na virtuální akrobaty, kteří se nebojí kubismu městského života?
Neschopnost najít parkovací místo, úmorné zácpy a časté nehodové stavy. S tím vším se setkává každý vášnivý řidič, který považuje svůj vůz za prodlouženou část svých končetin. A to i přes fakt, že podle posledních studií si lidé na kolech a chodci užívají větší vzrušení a radost ze života. Vědecké měření štěstí – už to samo zní jako slogany odvážných vizionářů, kteří vymysleli nový způsob meditace uprostřed silnice.
Městské křivky a davy
Kdybychom se zaměřili na zkoumání fenoménu procházek po metropoli, zjistíme, že nikdo nikdy nezažil tak intenzivní adrenalinové zážitky, jako ti, kteří se jsou ochotni vyhnout bouřlivému vzduchu klimatizovaných aut. Lidi s nezkrotnou touhou zažít město se proměňují v moderní flaneury, kteří bloudí mezi kavárnami, street food stánky a kulturními požitky jako turista bez cíle. Ten pocit svobody, když jste bez auta, obklopeni nekonečnými příběhy a absurdními trapasy, je k nezaplacení.
Na druhé straně se setkáváme s těmi, kteří se ve městě snaží být králi, přičemž jejich čalounění interiéry automobilů tvoří jejich malý světem. Představ si, že si prostě zabalíš batoh s vychytávkami, zaplatíš místo za parkování kávou a vyrazíš do víru. Nemyslet na nájem nebo další faktury. Živý, pulsující organismem, který zrovna prochází generační proměnou v nečekané umění odpadové grafiky.
Podzimní promenáda nebo letní burnout
Jasně, jízda autem má svoje výhody. Můžeme pofrčit za město a vypadnout na víkend, ale my se bavíme o každodenně routině, ne o dobrodružství. Představ si tu záplavu pěších, na kterých šumí příroda stejně jako u žáby zkažené trávy, jak si užívají barevný podzimní den. Většina jich ani nemá tušení, co pořádně znamená „carpe diem“ – chytit den, aniž by nás svazoval jakýkoliv sedadlový pás reality.
Podle posledního průzkumu si více než 60 % lidí uvědomuje, že se při procházkách socializuje lépe. Další zajímavý fakt? Mezi dvěma pivy v lokálním podniku nevznikne tak zajímavý příběh, jako když se s kontaktem ruky s neznámým míjíš u kiosku s burgery. Všichni jsme si potřebovali nabít mozek zkušenostmi a smečkami povídání, které nemají obdoby. Tak proč to nezkusit? Vzít na milost tu zatracenou neplechu a užít si spíš společenství než vlastní ego za volantem.
Dnes je to jasné: nechat auto doma a zamířit do víru městské atmosféry se zdá jako rozumnější volba, pokud chceš zažít to, co je v dnešní době skutečně hodnotné. Tak co, vyrazíš do ulic nebo zůstaneš na parkovací ploše jako poutník duhově zmalomyslných myšlenek? A pamatuj, že abys mohl vytvořit pravé vzpomínky, je potřeba se odvázat a nechat tělo i duši proplouvat podél cest, které ti město nabídne.