Alkohol je ve společnosti odedávna fascinujícím spojencem, ale také zrádným nepřítelem. Napříč generacemi se stává součástí různých rituálů, ať už jde o tradiční oslavy, večírky s přáteli nebo osamělé zahánění deprese. Jak se však mění doba, mění se i způsob, jakým pohlížíme na naše oblíbené tekutiny. Dnes vám prozradím, jak se chlast stal uměleckým vyjádřením, a proč je zcela legální mít v sobě trochu romantiky s každou skleničkou.

Možná vás překvapí, že „sex, drogy a rock’n’roll“ nebyly vždy tím nejzásadnějším vzorcem, podle kterého se řídí generace. Ve světě, kde se sdílejí selfies s drinkem v ruce, se chlast stává jakýmisi emocemi na talíři, či spíše ve skleničce. Místo aby byl alkoholu přisuzován negativní podtext, víc a víc lidí ho chápe jako umělecké vyjádření. Vyléváme své duše do koktejlů, a dokonce i na etiketách lahví najdeme příběhy, které stojí za to poslouchat.

Od základu po sklenku – příběh každého drinku

Jako třešnička na dortu připomíná, že veškeré pití, které máme rádi, potřebuje svůj základ. Což o to, dobrý destilát je již sám o sobě umělecké dílo, ale teď si představte, že ho se svým přítelem mícháte v kuchyni a snažíte se najít tu správnou kombinaci. Jedna kapka lékořice, špetka limetky, a najednou se z této rozvážnosti stává příběh vaší jedinečnosti.

Nejvíc si užijeme drink s příběhem – takový, který nás přivede k památkám. Věděli jste, že vodka ze slunečnicového semínka, popíjená v malých kopečkách, je v Ukrajině nazývána „pijáckým uměním“? Historie této lahodné tekutiny se datuje až do 8. století – to už je pořádný věk na to, aby se v tom našel nějaký ten osobitý styl. Možná i vy jeden pivní festival navštívíte a jako vítěz odejdete s učebnicí „Chlastu a kultury“, abyste se stali přeborníky ve vytváření skleněných uměleckých děl.

Chlast jako životní styl a móda

Nejnovější trendy ukazují, že mladí lidé se nebojí spojit pití s fashion stylem. Rozhodně už se neužívají jen tradiční barevné drinky. Dneska se spíš nosí nápoje jako je „craft beer“ nebo doušky „bio vína“ s nádechem coolness. „Co je to za pivo? To smrdí jako staré ponožky,“ zeptá se váš kámoš, a vy jako správnej yuppie s úsměvem odvětíte: „To je umění, kámo!“ Kdo dnes rozhoduje o standardech, to už mi můžete napsat do chatu.

Jde-li o pomíjivost trendů, chlast mezi generacemi vytváří most. Zatímco boomers relaxují s každodenním skleničkou Becherovky, mladí hrdinové objevují více exoticích chutí. Je přímo s podivem, jak se generace posouvají – starší kávovinou, mladší psaním o nové skleničce na Instagramu. Malujeme tak nové příběhy, které se od vína vinou k nečemu k brečel, nebo naopak rozesmátým kloboukem.

A koneckonců, takový chlast je vlastně jedinečný. Je to jakýsi kyselý koktejl pro duši, který nám ukazuje, jak malá sklenička může v sobě skrývat nespočet vzpomínek a zážitků. Na poctu Noci piva se snažte vzít do ruky sklenku a vychutnejte si každý doušek jako by měl být poslední. Protože s každou skleničkou jsme příběhem, a každé vychlazené pivo může být legendou.

Tvorba webových stránek: Webklient