Kouření cigaret, dávno proklínané a nyní v mnoha městech téměř vymýcené, se přesto drží srdcí mnoha městských duší, které si užívají života. Tento článek se ponoří do fascinujícího světa nikotinu, jehož historie je tak barvitá jako kouř, který se linul z úst umělců, filozofů a prostě všech těch, kteří staví dokonalou cigaretu do centra svého života. Stejně jako si lidi užívají sklenku kvalitního vína, mnozí z nás si rozplývají na jazyku chuť tabáku, aniž by se starali, co si o tom myslí okolí. Pojďme se podívat na to, proč to tak je a jak se tento zvyk změnil v čase.
Cigaretový pamflet: Historie v dýmu
Když se rozhlédneme zpět do doby temného středověku, zjistíme, že cigarety v té době nebyly právě na prvním místě na seznamu trendů. Nicméně, s příchodem Nového světa a jeho objevitelů se kouření rozšířilo jako horký koláč. Američané si nechali cigarety dodávat z Evropy a to spustilo nekonečný kolotoč obchodování. Zajímavě, po bitvě u Gettysburgu byla cigareta první věc, kterou si vojáci podávali. Proč? Protože i ve válečném chaosu si lidé potřebovali najít způsob, jak se spojit, zapomenout na realitu a prostě si vychutnat chvilku klidu. To je síla tabáku, kámo.
Návrat do současnosti nám ukazuje, že kouření cigaret se stává především individuální záležitostí. V čase, který je ovládán souhrnem zdravotních doporučení a kampaní proti tabáku, se při pohledu do ulic měst můžete setkat s lidmi, kteří si užívají kouření v new-age stylu. S vynálezem elektronických cigaret a užíváním vapování vznikla nová generace kouřových nadšenců, kteří hledají alternativy. Ale nezapomeňte, žádný vapor se nevyrovná tomu klasickému “q” (vyslovujte “ku”) ze starého dobrého tabu. Nic neříká “jsem rebel” lépe než šedá tyčinka v ruce.
Spike a kroužení: Kouření jako rituál
Jak moc může být cigareta prostým objektem? Na pohled jsou to jen tabákem naplněné papírky, ale věřte mi, v rukou správného člověka to může být umění, o kterém by každý yuppie měl vědět. Spánek? To pak radši vychutnat cigaretu a nechat myšlenky proudit jako dým. Také, pamatujte na rituál — zapálit, zuřící popelník a poslední potáhnutí. Jo, přesně takhle vypadá vzkříšení zpomalení v hypermoderním světě. Stres? Jdi na to! Vztek? Přesto jdi na to! Mít po ruce cigaretu je jako mít po ruce superhrdinskou superschopnost, i když se to moc nedoporučuje.
Všichni víme, že nic není dokonalé. Kouření cigaret je jako jízda po horské dráze – občas máte strach, ale nakonec se usmíváte v pocitech svobody, která se vám dostala do žil. Samozřejmě, že jsou tu varování a doporučení, která se snaží hlídat naše zdraví, ale co s tím máme dělat? Zeptat se sami sebe, co nám tahle dnešní rychlá doba dává a co berou. Pro některé z nás to může být úžasná svoboda výběru, pro jiné to znamená vzdát se “tomu zlému”.
Tak co dál? Nikotin je tu s námi odjakživa a nebývá nijak vzrušující, když vidíme, jak se vytrácí z naší kultury. Pokud se obecně bere v potaz, že cigarety umí potěšit, našlapané alternativy se jen tak neprosilují. Lidé budou vždy hledat něco, co je potěší, protože život je příliš krátký na to, abychom se vzdali maličkostí, které nám dělají radost. Tak ten kouř s úsměvem a smíchem kolem sebe — místo zakrytí svazku tyčinek raději ukážme, jak se to dělá. A kdo ví, možná i samotné cigarety začnou vznikat v nových, barevných podobách a oživí památné rituály.