Na naší moderní scéně jsem za poslední léta sledoval, jak se pití proměnilo v jakýsi rituální tanec na parketu života. Mladí yuppies, starší generace s nostalgickými vzpomínkami a všichni, kdo berou život jako svátek, se s větší důvěrou spojili s nápoji, které dáváme do sklenic a usrkáváme je během večerních debat. Ať už to jsou craftové pivovary, rádoby skvostné víno z Moravy nebo od prvního pohledu nechutně barevné koktejly, klíčovým pojítkem je chuť užít si každý okamžik naplno. Mně, jakožto občasnému pozorovateli této koktejlové kultury, nezbývá než se zamyslet nad tím, co nám všechno naše chlastání vlastně přináší.
Kdo by to byl řekl, že i whisky má svůj den?
Skvělá otázka! A přitom je to úplně logické, když si uvědomíme, jak dlouho trvá, než tento posvátný nektar dospěje k dokonalosti. V roce 1988 byla dokonce zavedena International National Whisky Day, což dává novou perspektivu na to, jak si můžeme s whisky hrát. Na ten den si dobrý whisky znalec obvykle připraví nějaký extravagantní drink. Věděli jste, že skotská whisky se destiluje dvakrát, zatímco irská třikrát? Takže když si zajdete na irskou, je jako byste si dali trojitý šálek kávy teď hned – potřebujete se na občerstvovačku s reklamačními právy. Ale pozor, zdraví máme jen jedno, tak ať si ta whisky nepopletete s hodně silnou kávou.
Pití se ale nebývá jen o chuti, ale také o atmosféře. Představte si ten moment, kdy se s přáteli posadíte k baru, objednáte si něco, co nosí název nejen obtěžující váš jazyk, ale i vaší peněženku. Barevné koktejly vypadaly jako ještěří oka, ale v podstatě v sobě skrývaly lákavou směs alkoholu, ovocné šťávy a dávku osvěžení, které vám během večera duši otužují spíše než povzbuzují. Zjistil jsem, že tohle je kouzlo moderních drinků: čím víc barvy, tím víc zábavy, i když ráno po rozpršení bubliny pravděpodobně začnete mít na tu barvu jiný názor.
Pít s rozumem nebo s útěchou?
Patříme-li mezi ty, kdo se nesmíří s průměrností, pak je logické hledat nové chuťové zážitky. Město je plné barmanů, kteří se snaží vymyslet, jak z vaší oblíbené lahve udělat mistrovské dílo. Můžou vám nabídnout nějakou inovaci ze vzdálených krajů, ale ruku na srdce – držíte se spíše základních, osvědčených kombinací, které známe ze starých filmů, nežže byste se vrhli na experimenty. No jo, zasknout si ale za zahraniční značku prostě není v rukách každého. Tedy, až na to, že teď všichni máme možnost vzít si dovolenou a objednat si zásilku až k nám domů, abychom se vyhnuli obtěžujícímu znovuobjevování osvědčených chlastacích klasik.
Kam tím vším mířím? Asi k tomu, že jako lidé s neustálou touhou po nových zkušenostech bychom měli dát pozor na to, abychom se nezapletli do pavučiny opilosti, která může obaluje kouzlo života. Možná je na čase si uvědomit, že občas méně je více. Tedy, naplněné sklenice znamenají v tento moment více než prázdné, ale v konečném důsledku nám může i maličkost raději pohladit duši než deseti kroků příliš dlouhá cesta k neznámému nápoji. Takže si na zdraví, bando milovníků chlastu, ale nezapomeňte, že v tomhle maratonu zábavy platí pití s rozumem – jinak se ráno můžete probudit s tichou, ale neodbytnou otázkou: „Měli jsme to fakt zapotřebí?“