Každý z nás cítí občas potřebu se na chvíli zastavit a zamyslet se nad tím, co vůbec dělá v tomhle zběsilém světě. Zatímco boomers sní o časech, kdy se věci odehrávaly víc offline, yuppies se snaží chytit každou chvíli, jako by to byla poslední jízda v lunaparku. Jsem tady odhodlaný rozebrat současné trendy v emocích, které nás všechny obklopují – jak s tím bojovat, nebo naopak, jak se s tím smířit a užít si každou vteřinu. A ne, nestojím na křižovatce, abych kázal, ale spíš abych vás pobavil a povzbudil k zamyšlení.
Emoce jako kryptoměna dolary!
Zajímavé je, že mnozí psychologové tvrdí, že emoce dnes mají stejnou hodnotu jako kryptoměny. V době, kdy si mnozí lidé vybudovali svůj život na sociálních platformách, se stávají naše pocity měnou. Co vlastně cítíme, je přímým odrazem našeho image. Pokud se necítíte šťastní, máte pocit, že prožíváte hardkorovou krizi identity. Smutek se stal nedostatkovým zbožím, zatímco euforie je jednou z nejžádanějších položek. Je skvělé, že je možné poslat „srdíčko“ na Instagramu, ale jak je to ve skutečnosti, když se v reálném životě pokoušíme zpracovat bolestivé city?
A co teprve “karanténní posmutnění”? Když se pandemie vznesla do našich životů, mnozí z nás začali přehodnocovat, co znamená žít. Emoce, pro někoho luxus, se najednou staly základní potřebou. Kdo by si pomyslel, že se stane trendem „sdílení depresivních momentů“ jako něco cool? Když jsme se konečně vrátili k vzájemným setkáním, horlivě jsme se snažili o víc než jen plechovku piva – potřebovali jsme hlubší konverzace, jakoby každý ze sourozenců slunečního systému měl zásadní roli v našem emocionálním vesmíru.
Nebojte se říct „nechápu“
Zapomeňte na ideální představu o vyrovnanosti a klidu. Naše duševní zdraví se stalo obětovaným beránkem v honbě za úspěchem. Tak je teď načase udělat krok zpátky a říct: „Hele, no a co?“. Už není ostuda přiznat, že něco nechápeme nebo nezvládáme. Všichni hledáme způsob, jak se neztratit ve spleti vlastních emocí, a potkáváme tím další lidi, kteří na své cestě za „já nezávislý“ prožívají naprosto to samé.
Zdařilé zvládnutí pocitů se stává uměleckým dílem, které musíme skládat do těch správných slov. Humor se ukazuje jako nejlepší záchranář – smích totiž uvolňuje napětí a otevírá naše srdce novým zážitkům. V tomhle úhlu pohledu se vlastně dostáváme k dalšímu zázraku: schopnosti transformovat slabé stránky na svoje silné zbraně.
Tak co, jdou emoce do šuplíku, nebo je vezmeme na oběd? Naštěstí máme tu možnost vybrat si, zda si k nedělnímu brunchi objednáme paniku nebo radost. A jak říká jeden moudrý mentor městských ulic: „Žij dneska naplno, zítra už nebude co ztratit!“ Tak co na to říkáte, emo gang?