Život ve městě je jako nekonečná hostina, kde si každý host vybere, co mu je po chuti. Snídáme avokádové tousty, obědváme sushi a večer si dáme burger s barbecue omáčkou. Ačkoliv jsme všichni obklopeni gastronomickými trendy, málokdo se zamýšlí nad tím, co nás vlastně ovlivňuje. Jde o víc než jen chuť. Je to každodenní hra o status, uznání a hlavně o to, co je cool na Instagramu. Co když ale zakopneme nad něčím karbanátků k smíchu?
Pokud jde o jídlo, někteří z nás mají výběr ekvivalentně promyšlený jako taktika na dvacetihodinový maraton v počítačových hrách. Kdo by to řekl, že s bramborovým salátem, který má u nás tak špatnou pověst, se dá salónní jídlo kombinovat se zlaceným kaviárem? Takto přehnané spojení ukazuje, jak se luxus posouvá do sféry absurdna. Bramborový salát, který známe od babičky, se tak dostává na stůl, kde se cení nejen chuť, ale i image. Úžasné, že?
Jak je to s trendy v jídle a co vlastně znamenají
Trendy v gastronomii se mění rychleji než počasí na jaře. Včera frčel kváskový chléb, dnes je to Insta-hustá smoothie bowl. Ale na co většina z nás zapomíná, je fakt, že většina jídel, co jsou v současnosti populární, má svoje kořeny v obyčejných surovinách a chudší kultuře. Je to paradox, který je stejně zábavný jako učení se z historických omylů, kde si chudákigny lidé stylizovali obyčejné věci do luxusního balení.
Když už mluvíme o bramborách, víte, že dominantní produkce tohoto hlíznatého zázraku sahá až do 18. století? Tehdy si myslitelé z Belle Époque uvědomili, že když dáte do jednoho hrnce pár brambor, cínu a trochu másla, můžete vykouzlit pokrm hodný králů. Dneska se ale brambory s kaviárem spíš prodávají na trhu s luxusními produkty. Ukazuje to, jak splývají hranice mezi uměním a jídlem, zatímco my se snažíme uchvátit oběma koncema.
Jídlo, status a městský život
Při degustaci těchto nesmyslně úžasných pokrmů si také uvědomujeme, že jídlo se stalo formou toho, jak komunikujeme. Dělíme se o svoje gastronomické úspěchy na sociálních sítích jako by šlo o diplomy z vysoké školy, a každý “like” je jako kapka vody v poušti prezentace. Při pohledu na esteticky naaranžovaný talíř si uvědomíme, že status je na stole tak důležitý jako skleníky, ve kterých se pěstují avokáda. Uvědoměme si ale, že v záplavě módy může kvalitní hotovka od maminky stále zasluhovat naši pozornost.
Ale co vlastně znamená jíst s vědomím? Pro yuppies a carpe diem tělo, které si dopřává blahobyt, může jídlo vnímat jako umění. Život je příliš krátký na to, abychom se spokojili s průměrným jídlem. Což se bohužel někdy mění na honbu za extravagantností, nebo dokonce lehkoatletickou profesí k vaření. Je čas podívat se na jídlo jako na zábavu, kulturu a variantu, kterou si můžeme užít v různých vrstvách našeho mestského života, ať už ve stylu snobské restaurace, nebo na ulici se silikonovou panenkou v ruce. Takže buďme odvážní – a nebojíme se prostě říct, že nám chutná.
Někdy stačí, abychom si uvědomili, že i když každý jazyk má svoje vlastní chuťové nuansy, sdílíme společnou touhu po čemsi lepším. Ať už si objednáváme bouillabaisse nebo guacamole, v tom srdci nás spojuje něco víc než těstoviny: radost z jídla a z jeho podivného umění, které mi nabízí možnost vychutnat si život tak, jak nám to naše chutě velí.