Alkohol, to není jenom bezduchá kapalina, která ti udělá teploučký úsměv na rtech po jedné sklenici. Pro spoustu z nás je to způsob, jak prožít život naplno a nebo se prostě jenom zachovat důstojně, když se šéfova kocovina ze čtvrtka přetříší na pátek. Tak se pojďme podívat na to, co se skrývá za barevnými směsmi, extrémními koktejly a okouzlujícími hlasy barmanů, kteří se tváří jako umělci 21. století.
Koktejlové labyrinty s příběhem
Ano, čtete správně, koktejly mají své příběhy, a to docela fascinující. V některých trendy barech ti klidně namíchají drink inspirovaný literární klasikou nebo dávnou legendou. Zní to jako blbost? Ne tak úplně. V jedné trendy hospodě západu slunce na Manhattanu ti servírují drink s názvem „Hemingway’s Ghost“. Je to taková pocta slavnému spisovateli, ale nečekej vytahané kocoviny, spíš osvěžující chuť limetky a rumu. A víš, co je na tom nejlepší? Pijí ho hrdinně yuppies s brýlemi ve stylu „Machu Picchu“ a pak se houpou s klobouky na hlavě, jako by byla francouzská riviéra hned za rohem.
Nejde však jen o chuť, jde i o vzhled. Každý drink je malým uměleckým dílem, které ještě před tím, než ho ochutnáš, nezapomeneš vyfotit jako důkaz, že jsi se podíval do míst, kde je alkohol takřka posvátný. Vzpomínáš si na ten moment, když jsi viděl ten zázračný gin tonic s bylinkami, jehličím a s trochu jako z pohádky efektním kouřem? Ano, to je ta magie barů, která tě nutí k uznání tvůrčího génia barmana, i když sis kvůli kocovině na druhý den musel vzít dovolenou.
Alkohol a sociální vazby
Jedním z největších paradoxů dnešního světa je paradox „sociálního alkoholu“. Když se dostaneme na párty, nápoj v ruce je klíčem k neviditelným uzlům přátelství. Zábava začíná se sklenicí, ale na konci večera je tu šance na nová přátelství či alespoň vyždímat od někoho zábavnou historku. Někdy máš pocit, že každý drink je jako nátěr barvy, který spojením osvěží kdesi v koutech klubové temnoty tvé vzpomínky. Příběh za tímto je vlastně fascinující. Právě alkohol totiž pro lidstvo představoval jeden z prvních způsobů, jak společně oslavovat, komunikovat a sdílet zážitky.
A že se mnozí z nás občas zasní na místě s drahými whisky nebo na netradičních pivních festivalech? Jak říká jedno staré city: „Kdo nepil točené, nebyl nikdy na světě.“ Holdujeme společenským událostem, protože dokážou roztahat masky na tvářích a ukázat reálné já. Mít drink na stole se stal jiným způsobem, jak říkat „Ahoj, ty jsi super, pojďme se poznat“. A my víme, že fanoušci sólového pití na gauči u Netflixu o tom nechtějí slyšet.
Mezi humorem a vínem
A teď si vezměte sklenku vína a přemýšlejte. Věděli jste například, že víno se dělalo už dávno předtím, než se lidé naučili psát? Kde jsou ti pánové, kteří prý ideje o „vstávání z hrobu“ hlásali!? Přitom víno se tiše prostíralo po zemi, zatímco my jsme se hádali, zda je lepší Merlot nebo Chardonnay. A to ani nemluvím o tom, jak se smějeme na rtěnkách od vína na bílých tričkách. Jámo, jsi kamenem a teď se tady pidím na šaty!
A tak tu máme realitu – spojujeme falešný štěstí krátkodobými uspokojeními a přitom zůstáváme v permanentním stavu vytržení z každodennosti. Pro nás se alkohol stal nástrojem, který tu a tam přetváří rozplizlé řady akcií na neformální chvilky smíchu, které se zapíšou do paměti. Možná právě to je důvod, proč je dobré si alespoň občas jen tak „přihnout“ a zapomenout, že máme na mortág kromě radostí i trable.
Takže, bratři a sestry, příště, když se zapojíte do digitálního chaosu, pamatujte, že někdy opravdu stačí jen otevřít plechovku piva a užít si tuhle jízdu plnou nápojových emocionálních zážitků. Ve světě, kde se všechno rychle mění, alespoň víme, že dobrá sklenka nám vždycky udělá prostor pro smysluplnější vzpomínky. A to je, milí čtenáři, důvod, proč pít je jedním z nejvýznamnějších umění dnešní doby. Cheers!