Život v hustle kultuře, kde každý touží po tom stát se dalším velkým úspěšným podnikatelem, občas potřebuje trochu odlehčit. Někdy stačí jediný okamžik, kdy si uvědomíme, že nic z toho vlastně není tak důležité. Odívat se do značkových hadrů a pít kávu z nejdražšího bistru ve městě může být fajn, ale pokud opravdu chcete vyniknout, zkuste do toho zapojit své vnitřní dítě a přistupovat k životu s veselím, i když se váš účet za nájem snaží dostat do síně slávy kreditu a váš vztah se snaží rozvíjet pouze v prostoru Messengeru.
Nedávno jsem narazil na infografiku, která tvrdila, že přes 90 % zaměřených na úspěch v životě si neuvědomuje, že šťastní lidé bývají v průměru zdravější. Zkuste si představit všechny ty krysí závody, zatímco srdce těch, co umí žít, cvrlikají jako ptáci na jaře. Tohle je ten paradox moderního života: čím víc se snažíte, tím víc se potápíte do monotónnosti. Takže pro boha, přestaňte se stresovat a vhoďte si trochu zábavy do kolotoče.
Když pracovat znamená hrát si
Představte si, jak by to vypadalo, kdyby byly kanceláře víc jako kluby. Třeba by se kolegové místo nervózního cvrlikání o šéfech dostali do ezoterického debatu, kde by řešili, jak správně nalézt svůj vnitřní chill. Klíčem ke spokojenosti v pracovním životě by se stalo propojení kreativity a zábavy. Inspiraci bychom pak mohli čerpat třeba z videohier, kde se vyhraje, až když se umírá, ať už po x-té nebo s úsměvem na tváři. Taktika „úspěšný klient = šťastný život“ tu už dávno neplatí a najednou zlehka plujeme na vlně zenového přístupu k pracovnímu dni.
Ale co když bychom se v práci začali chovat víc jako rockstars a méně jako podělaní roboti? Rozbije to led a přiznejme si, že už jsme unavení z nudného konceptu „vyhrávat“ v očích těch, kdo už dávno vypli. Možná bychom si měli dopřát občasné důvtipné „jojo, dnes dělám zbytečnosti“ odpoledne, které by navíc mohlo vést k mnohem nápaditějším výsledkům, než čekané „za dva týdny to s tím dodavatele stihneme.“
Piješ kávu, jsi hipster, nebo žiješ?
Jakmile se probudíme z této kocoviny shonu a stresu, zjistíme, že život zdaleka není jen o počtech a rozpočtech. Je oslavou smíchu a užívání si maličkostí. Jestliže si dáte kávu na ulici s pohledem upraveným na horizont, opět prohlédnete, jak sladký může být život. Když lidé okolo vás lítají z místa na místo, vy si užíváte teplého slunečního svitu na kůži. Kde je ta kávička, co je tak silná, že by z ní i váš bankéř tančil tango? V tom je zajímavost našich dnů – přestat si dělat starosti a soustředit se na radosti.
Takže na co čekáte? Zahoďte ty zbytečné ambice, které vás jen sráží do kolen! Na konci dne se spíše vyplatí být ten, kdo balí holky uprostřed zielenu podzimní ulici a ne ten, kdo trčí v kanceláři nad spočítanými čísly. Samo o sobě to nepotřebuje víc, než trocha nadhledu, srandu a schopnost smát se i v momentech, kdy by to někoho jiného rozplakalo. Zkrátka, život je jako vtip, a pokud ho nechcete prožít s úsměvem, bohužel se vám povede zůstat sám ve vlastním koutku smutku.