Někdy mám pocit, že chřipka má víc práv než my. Možná je to tím, jak elegantně se vejde do našich životů, jak se vkrádá na párty, a najednou se tváří jako nepřítel číslo jedna. Ať chceme nebo ne, zaujímá si místo mezi námi, když se už zdá, že se sklenička vína blíží k prázdnému dnu. Je to shodou okolností doba, kdy se všichni rozhodujeme žít naplno a kyselina askorbová se tak stává naším nejoblíbenějším doplňkem stravy, i když ne vždy máme čas na de facto a racionální rozhodování.
Chřipkoví nomádi: Kdo se to vlastně rozhodl, že si dáme chřipku na špacír?
Představte si to: sedíte na slunné terase, vychutnáváte si espresso a přitom přemýšlíte, čím vším si obohatíte svůj nekonečný seznam zážitků. Přicházíte na lišejníky, které vypadaly jako ze Starých časů, kdy se lidé běhali nahoru a dolů po horách, a tukáte se do čela. Jak rychle se tyto vzpomínky vytrácejí, když vás uprostřed idyly začne napadat myšlenka na chřipku. Právě se rozhodla zbořit vaše plány na poslední chvíli a přitom vypadá víc energicky než váš vysportovaný kamarád.
Člověk by si myslel, že by na nás neměla mít takový vliv, ale mýlí se. Chřipka vstoupí do našeho života ve stylu rockové hvězdy a pokaždé to znamená lockdown našich ambicí a plánů. Jestliže jste se někdy cítili jako superman, teď byste se chtěli zabalit do dek a poslat si fotku našim anketám, které jsou sice zajímavé, ale zkrátka ve výsledku nudné. Je paradoxní, že chřipka si vybere zrovna ten den, kdy máte naplánovaný výlet k moři, nebo důležitou schůzku, na kterou se těšíte už měsíce.
Pokud ti život dá hlemýždě, udělej ze sebe kiterku
Zatímco se snažíte přečíst vzorec na obalu tabletky, abyste se dožili alespoň dalšího dne bez závratí a s minimálním počtem kapesníků v kapse, zamyslete se nad tím, co všechno by chřipka mohla naučit. Jak to už ve světě bývá, každá potvora má svůj účel. Tak třeba, nemá chřipka občas také svůj důvod? Možná nás nutí zastavit se a skutečně vychutnat si život, podívat se zpět na své tamtamy a zvážit, co je opravdu důležité. Sice se někdy cítíme jako ztracené duše na útěše pizzy a špatných romantických komedií, možná že někdy musíme projít tímto zkušebním obdobím, abychom si uvědomili, že zas tak zlý ten život není.
A pak se dostaneme k paradoxu, že právě ta chřipka, co se nás pokusila smrknout na kolena, je často tím, co nám dává příležitost se na chvíli zastavit. Možná je právě v tom tajemství úspěchu, potkat se s příznivci nenápadně ukrytými ve včerejším smogu města. Co kdybychom místo stěžování na další kolo nemocí začali nabízet úsměv a inspiraci, jak se nevzdávat?
Ano, chřipka je potvora, ale co kdybychom na ni místo vzdechů raději vyzvali k tanci? Možná je to ironické, ale děti a kočky stejně jako hodinky a stvořená vesmíru nám ukazují, že humor je nejlepší lék pro přežití. Tak se stočme k jarnímu sluníčku, nápojům se špetkou humoru a hodně zdravé ironie, a zahoďme šedivé kalhoty, protože jsme tady, abychom žili, i když se někdy cítíme jako součást chřipkového festivalu.