Na začátek se pojďme trochu zasmát nad tím, jak naše oblíbené potraviny mají často bizarní historie, které by nás ani ve snu nenapadly. Vyjevení rajčata, ta krásná, červená kuličky, kdysi vyvolávala v hloubi duše strach. Ano, vaše babička asi vyprávěla historky, jak je jednou zasedla na zahradě a chtěla vám udělat rajčatovou omáčku na špagety, ale v reálu se naháněla s myšlenkami na smrt. S námi, co užijeme trochu víc než normativně na talíři, je to ovšem zábava. Právě takové parádní absurdity dnes obohacují naši gastronomickou kulturu, kterou nejobyčejnější talíř může proměnit v kuchařskou operu.
Gastronomické faux pas s úsměvem
Začněme tím, že čím více o jídle víme, tím více máme často chuť vymazat smysl životního hesla „Garden to table“ a místo toho vklouznout do „Just a la hell“. Životní styl dnešních yuppies a liberálně smýšlejících boomers pak občas připomíná hru o jméně „Dopřej si co chceš“, kde čím extravagantnější jídlo, tím víc se cítíme jako praví králové. Naše jídlo se ovšem stává ryzím luxusem, který nemůžeme jen tak lapat do huby bez zamyšlení. Kdo by totiž hodil na talíř plný paštiky z lusku a tvrdil, že to je prostě vyhovující večeře? Dneska se nedělá nic bez příběhu a ten váš by měl být co nejšílenější.
Až příliš často slyším o šéfkuchařích, kteří by za dřevěné lžičky a olivový olej umřeli, a navazují tak hluboký vztah se svými talíři, jako kdyby to byla jejich psí láska. Bez nadsázky si ještě pamatuju, jak jsem málem platil za kávu více než za trojici opulentních burgerů v food trucku, a to prý proto, že ta káva měla „umělecký příběh“. No jo, ale když se probudíte a úsměv vašeho baristy je srovnatelný s foťákem v ruce, pak se vám ten příběh rozhodně zjeví jako podvod. Hlavně když zjistíte, že to jeho umělecké dno je ve skutečnosti hladké a prázdné.
Trendy, které žereme
Pokud se dneska nesetkáte s trendy, jako jsou bezmasé burgerové večery, pak jako byste byli mimo. Jídlo se stává politickým aktem, a to si zaslouží naši pozornost. Takže co to vlastně je, špiněná „veganská“ jídla, která chutnají jako rozmačkané boty? Mám na to v jednu chvíli svůj názor, ale zůstanu raději na hladové hranici školního oběda. Místo abychom se krmili upocenými smoothies a ovocnými misemi s chia semínky, tak si klidně objednejme pořádné steakové věci s patinou. Představte si, jak se po hospodě s pivem zakousnete do brutální porce na grilu, a to s ohromnými hranolky jako přílohou.
Stejně tak vidím, že trendy dezertů se vyvinuly do nevábné inspirace, kdy se skoro stačí tvářit gec, aby se to prodalo za zlaté. Cukršťáva z modré barbíny lidem chutná, ale to neznamená, že se nemohou probudit do axiomu, že by mohli zkusit probudit svou i včelí smetáček. Což je ve skutečnosti dost šílené, protože včely ale přece neprodukují med z toho, co si vysníte. „Miliardáři jsou těmi, kdo žijí na talíři“ – to zní jako úsloví, když se uvaříme nad myšlenkou food influencerů, co nám radí, kde se stravovat pro wellness. Zvlášť když každý druhý z nich postuje fotku svého obědu, jako by to bylo novorozené koťátko.
Směs chutí, barvy a příběhů se stává každodenní, ať už se zrovna cítíte jako heliport pro gastronomické zážitky, nebo jako teplý poník. Takže bez ohledu na to, jak šílené a neobvyklé jídlo vám přijde, tak se těšte na novou vlnu bláznovství, která posílí nejen vaše chuťové pohárky, ale i vaše diskuse u stolu. Kdo ví, jaký další objev v jídle nás čeká? Všichni jsme na začátku ještě více exotického skvostu.