Kdo z nás by si někdy nesednul na terasu s cigárkem v ruce, užívaje si sluneční paprsky a zvuky městského života? Tento malý rituál, který spojuje generace a kultury, se stal symbolem pohodového existenciálního prožitku. Kdy jindy si vzít pauzu a zamyslet se nad svojí existencí, než právě v momentě, kdy kouříme ten svůj flamendrovaný kus tabáku? A pokud na rohu ulice potkáte milého barmana Vláďu, který vás zná víc než vaše vlastní máma, víte, že právě tady se dějí divy.
Tradice kouření cigaret má více než stoletou historii a přitahuje nejen tělo, ale i ducha. Zatímco yuppies a boomers si hrdě vychutnávají tabákové výtvory, zjistil se jeden překvapující fakt – prý každý desátý cigaretový kuřák umí vyjmenovat jména všech členů kapely Rolling Stones, což jasně dokazuje, že cigáro a dobrá muzika jdou ruku v ruce. Možná je to tím, že právě kouření ukájí touhu po výjimečnosti, když si člověk zapálí a cítí se jako rocková hvězda, i když hraje v kapele složené jen z přátel z ulice.
Kouření jako umění v moderní kultuře
Dnes už se cigáro nestalo jen nástrojem k zahnání nikotinové touhy, ale i vyjádřením osobnosti. Paradoxně, zatímco se debatuje o školním vyučování o zdraví a prevenci, na ulicích se stále objevuje tikající hodiny cigaret a budou mít vždy svoje místo. Kouření se totiž stalo jakýmsi uměním, kreativním projevem, kterým mladá generace probouzí své představy o svobodě. Během přestávky v kanceláři zastihnete kolegy, jak drhnou naučená slova o marketingu, zatímco si užívají ten klidný moment s oblíbeným tabákem. V tom spočívá jejich kouzlo.
Město se mnohdy mění na nelegální parlour, kde se kuřáci schází, aby diskutovali o smyslu života, o životních cílech a o tom, jak je život tak šíleně krátký, že je třeba ho maximálně využít. Každý hovor odlehčený cigaretovým kouřem je naplněn humorem a smíchem, i když v koutku duše víme, že nám i z jednoho cigaretu může být nakonec těžko. Představte si psy, kteří chullí oblíbené tabákové vůně, zatímco se snaží najít místa, odkud se vyviděla základní myšlenka o svobodném životu.
Cigára a filozofie existencialistů
Jak říkal Sartre a jeho existencialistické myšlenky, „není žádná definice, pouze prožívání“. A co jiného nás přivedlo k těm malým, slavným cylindrům než snaha prozkoumat vlastní já? Každé cigáro je příběhem, který se odvíjí skrytým způsobem. Tyto krabičky neukrývají jen tabák, ale i naší touhu po zážitcích, které nás utváří. Jsou to filozofické réflexe reality a psychologické ukazatele komunikační kultury.
Ať už se nacházíme na městských střechách, nebo na parku vyletěném jako od barokního malíře, ke každé požitkové vzpomínce patří i kouření. Ten moment, kdy se cigárko dostane k ústům, se přebíjí s vnímáním přítomného okamžiku. Tak přemýšlejte o tom, co to všechno znamená: cigáro není jen kouř a popel, je to malý dotek umění žít v reálném světě, zbaveném předsudků a ohledů na to, co je „správné“ a co není. Tak si ho vychutnejte, ať už jste v kalhotách nebo ve stylovém obleku, a hlavně se nezapomeňte smát.