Chlapi, co si budeme povídat, vaření je občas jako jízda na horské dráze – chvíli jsi nahoře a pak najednou spadneš do propasti s flotilou pánví, které ti vyloženě vyhrožují, že ti uříznou prsty. Ale pokud se na to podíváš z té správné perspektivy, můžeš z toho udělat nejen povinnost, ale i zážitek, který ve finále zvedne nejen hladinu tvé chuti, ale i sebevědomí. Jo, v kuchyni se totiž můžeš vyřádit tak, že si při každém jídle říkáš „kurva, jsem fakt borec“.
S ramy i umělecké duše
A teď si představ, že vaření nebylo vždycky tou must-have dovedností, před kterou měl každý kloboučník uklonit hlavu. Možná tě překvapí, že staří Římané považovali vaření za něco mezi vědou a uměním – a tehdy ještě neměli ani mixéry! Doma se snažili překonávat svá očekávání kolem každého chození po obchodech, zatímco moderní kluci a holky se vzdali přemýšlení a omezili se na polotovary z regálů. No, a pak se diví, proč je beef bourguignon v sushi bistru tak strašně drahý! Tak co, umění vařit jde ruku v ruce s uměním žít.
Teď, když jsme se dostali na úroveň à la Michelangelo, máš tu možnost rozšířit si kuchařské obzory. Co říkáš na to vzít na milost veškeré koření a přidat do svého jídelníčku něco vzrušujícího? Na co po večerech chroupat brambůrky, když ti v mrazáku čeká kuřecí prso v jogurtové marinádě? Když se inspiruješ syrovým stylem, máš šanci udělat z večeře opravdovou slavnost. Vem si nůž, rozkrájej zeleninu jak David u Michelangela, a uvidíš, jak se i z obyčejného jídla stává mnohem víc než jen jídlo. K tomu sklenka dobrého vína a máš party jako hrom!
Dělejte to s láskou, anebo vůbec
Tím, že se na vaření hodláš podívat jako na umění, paradoxně minimalizuješ riziko, že se to změní v povinnou rutinu. Zkoušej recepty, experimentuj s chutěmi a nezapomeň, že i neúspěch může skončit skvělým příběhem pro tvou kamarádku, když jí to pošleš na Instagram. Na druhou stranu, pokud se ti za tři týdny poslední polévka postaví na nohy a uvidíš, jak se tě mračí z veškerých mikrovlnkovo-kosmonautických dobrot, vem to po svým. Nezabíjej se s každým receptem jako by šlo o život.
A tady je ten trik: přestaň si říkat, že vaření doma = ztráta času. Loupeš zeleninu, mícháš omáčky, anebo zkoušíš ten inzerát s „nezapomenutelnou chutí k prehistorickým předkrmům“ – všechno je to na tobě. Možná se jednoho dne postavíš k pánvi a s úsměvem v očích si uvědomíš, co jsi vlastně dokázal. A co se stane? To je ten moment, kdy se nápadité kombinace a hravé instinkty spojí, a začneš vzpomínat na všechny ty gurmánské úspěchy, co rozpačitého kuchaře dovedly k pečení chleba, které se mimochodem ani nemusí volit s pečivem z globálního řetězce.
Tvoje kuchyně se může změnit v místnost, kde se bere život za pačesy a vymetá lednička. Takže, chlape, zvykej si na sporák, chop se vařečky a užívej si každý moment – zasloužíš si to. Nech soudy o gastronomii těm tlustým kritikům, co sedí v kavárnách s kávou, za kterou zaplatili víc než za svíčkovou, a ukaž jim, že moderní kuchařství může být plné zábavy. Ukáž, co umíš, a zejména to dělej s úsměvem!