V dnešní době se mluvení stalo takovou populární kratochvílí, že bychom snad měli otevřít kroužek přátelství pro ty, kteří se nedokážou přestat vyjadřovat. Ať už jsme yuppies s rozvrhnutým diářem na každou minutu, nebo boomer hrající si na mladíka, nedá se upřít, že umění neříkat nic, zatímco mluvíme bez přestání, je dovednost, kterou by chtěl ovládnout snad každý z nás. Kdo by si na nás někdy nepohlédl a neřekl si: „Koho to kurva zajímá?“
Kecání jako forma umění
Zajímavost na úvod: víte, že průměrný člověk pronesl kolem 20 000 slov denně, což je dost na to, aby se z nás stali neoficiální reprezentanti kecání? A teď si představte, že by vaše kecání byla placená. Co byste řekli, že? Kdyby se někde pořádal mistrovský turnaj v balení vzduchu do slov, určitě bychom se seřadili na startovní čáře s hrdými úsměvy a připravenými keci. Každý z nás má přece svou osobní specialitu, ať už je to nepřetržité mluvení o tom, jak se „všechno změnilo“ nebo nátlaky typu „to už jsem říkal předtím, ale nikdo neposlouchal“.
Dovolit si kecat je jako vlastnit vlastní billboard na rušném bulváru. Když si vezmete mikrofon a zahrajete si na řečníka, je tu velká šance, že oslovíte posluchače, kteří se mezi sebou tak moc nezajímají, co vlastně říkáte. S každým obsáhlým rantem se cítíte jako rocková hvězda – a to bez ohledu na to, že vaše publikum tvoří například lidé čekající na tramvaj, který si od vás v duchu přejí, aby už konečně zmizeli.
Kde se naučit mluvit, aniž bychom říkali větší smysl
Nyní si představte, kolik pobavenosti bychom mohli zažít, kdybychom na ulici založili školu umění kecání. Místo nudných přednášek o gramatice či snad o logice – proč ne? Naši mladí muži by se mohli dozvědět, jak podpořit své slabé argumenty pomocí sebevědomého tónu, zatímco starší generace by se s radostí vrátila ke vzpomínkám na časy, kdy bylo běžné svěřovat se přátelům u piva, anebo v hospodě s šedým havranem na pultě.
Náplň hodin by mohla zahrnovat improvizační cvičení, jak přehánět, aby to ještě dávalo smysl. Klíčem k úspěchu by bylo směle kombinovat slangové výrazy s vážnými gramatickými hříčkami, ať už mluvíte o tom, jak jste byli včera „na párty“ nebo se snažíte vypadat důležitě při přednášení o „klimatu“. Nezapomínejte, že žít jako yuppie znamená umět vytvořit bublinu pro ostatní, aby si mysleli, že víte všechno, i když vlastně nemáte páru.
Slova jako nudná vata a skutečná „kecání“
Dejte si však pozor na to, abyste se při svém skvělém výkonu nezamotal. Přece jen, hotové kecy nejsou nic jiného než vata, která vám pomůže zaplnit mezery mezi skutečnými myšlenkami, jako když se snažíte udělat z polystyrenu něco hodnotného. S každým slovem, které pronášení vyhlíží s posměškovým úsměvem, se zapomínáme na podstatu komunikace a přetváříme ji v nějakou vesmírnou fikci, kde má každý šanci zažít osobní úspěch.
Takže si uvědomte, že mluvení je jako tanec, ale místo kroků se množství slabik a tonů stává vaším partnerem. Ať už se rozhodnete ke zdi přilepit nějakou šílenou historku, nebo se pouze zasmějete na vlastní účet, mít keci v malíčku a smířit se s tím, že život je definován slovy, je koneckonců umění, které si zaslouží uznání. Na zdraví našim umělcům!