Každý z nás má v životě chvíle, kdy si dovolí nebrat vše tak vážně. A právě v těchto momentech se mu do rukou dostane mísící nádoba, trouba a možná i sklenice vína, která se zázrakem stává skvělým sousedem. Dneska se podíváme na to, jak vaření, to více než taktika přežití, může být i uměním, ze kterého si užijeme srandičky, a navíc se naučíme pošéfovat i tu největší gastronomickou katastrofu. Chytit kuchařskou vařečku se rozhodně nevyplácí pouze pro holky – muži, pojďme si ukázat, jak na to s grácií.
Kdo by řekl, že vaření je sexy?
Většina lidí posuzuje umění vaření jako striktní disciplínu, ale víte, že váš oblíbený italský těstovinový recept vznikl jako studená verzí jídla, určená k tomu, aby se hodila k nalezení zbytků z lednice? Představte si italské hospodyňky, které se v kuchyni přetvařují k pití – osm hodin na nohou, a pak se mu dnešní dávka spaghett nachytá pozitivní protéines zpěvem „sólo“ ve tmě. Jo, kluci, kuchyně může být svatyně, ale zároveň i rychlostní dráha pro vaši bezstarostnost, kde můžete zapomenout na všechny stresy z kanceláře.
Zkusme si představit, jak se snažíte naučit vařit se svými chlapy. Kdo by měl mít důvěru na přehazování lahůdek na pánvi, když je tu váš peloton přátel, kteří obluzují dráčkama sklenice plné whisky? Nic jako udělat z grilování sport, o který se chcete s kým podělit. A ve finále vám nezbývá než si říct, že nikdo jiný nebude mít stejný talent na „vytvořit“ uzené hovězí za použití výhrůžek a humoru jako vy.
S poctou staré škole a požitkářství
Vaření je tady odjakživa. Kdo by byl dneska bez harmonií příchutí a hlavně bez dobrot jako boloňské ragú? Každý recept má svůj příběh a kapku srdce, zvlášť pokud se do té mísy dostanete s tou neblahou přísadou zvanou „to, co zbylo v lednici“. Vznikají tak okamžiky naprosto neocenitelné, kdy se vaše snaha o kreativního kuchaře po vzoru Jamieho Olivera změní na komedii plnou zamotání, spalování a lepení dohromady pokrmů tak, abyste ve finále drželi v rukou něco, co spíše připomíná umělecké dílo než zvěřinovou paštiku.
Na druhou stranu, kdo by na sebe, takhle ve spokojenosti a opojení, nekřičel, že je majitelem té nejlepší restaurace pod hvězdami? Je to totiž skvostný pocit, když lidé ochutnají vaše “neobyčejné” jídlo a ohodnotí to většinou stejně jako vy – zkrátka mňam! Takže pokud máte chuť spojit jídlo s uměním, přestaňte se bát s tím něco zkusit, inspirujte se vlastními pokusy a doberete se k tomu, co už dávno víte: jídlo si zaslouží přátelé a pozitivní energii!
Užij si každé sousto bez okolků
Nyní, když už máte úspěch, hrajete si na gurmány a experimentujete s vůněmi tak, jak jsme si to dali – neuděláte si starosti s motivy nebo nebudete ladit s formálními přísnými hodnotícími kritérii Michelin. Důležité je, abyste vy i vaši kamarádi byli spokojeni, smáli se a hlavně si užívali to, co držíte v ruce. Prostě objevování sebe sama v kouscích hmoty a v pití vína o dvacet let staršího než vaše kariéra!
Nebojte se být v kuchyni vyvíjenými kuchaři, nebojte se indulgence! Proč byste se měli hrdě houpat na tom, co jí někdo jiný, když můžete mít na talíři to nejlepší od sebe samého? Tak hurá do toho, vezměte spatři, zapněte tu troubu na plno a buďte sebevědomí kuchaři toasteru – váš život je jenom ve vaší režii, a tak ho dělejte chutný.