V dnešní přetechnizované době, kdy už dokonce i kocoury na Instagramu mají víc sledujících než většina lidí kolem nás, se banální konverzace proměňuje v cosi víc než jen slovní výměnu. Městský slang, ironie a lehký cynismus vládnou našim dialogům. V tomto článku prozkoumáme, jak se banalita každodenních keců stává novým uměním a jak k tomu přistupuje moderní generace, která buď žije naplno, nebo jen žvaní.
Od běžného žvástu k umění
Možná si říkáte, že kecy jsou jen fráze, které se vypouštějí z úst, aby zaplnily prázdné místo v konverzaci. Ale věřte mi, nějaký ten žvást má svou hodnotu. Psychologové zjistili, že lehké a humorné konverzační kontakty zvyšují naši úroveň štěstí. Jde o unikátní formu komunikace, která má vlastně terapeutický efekt. Není to ale sólový projekt – měly by se o to ale postarat oba účastníci debaty, jinak si sousedův špinavý úsměv zapamatujete víc, než cokoliv jiného. Ano, je to paradox, ale kdo se o to postará, získá nový pohled na svět a jeho absurdity.
Ve starších generacích si lidé často stěžovali, že dnešní mládež místo smysluplného dialogu raději blekotá o tom, jaký café latte je za rohem nejlepší. Jak ale ukazuje náš výzkum, tito mladí lidé mají prostě jiný přístup. Jejich konverzace vypadají jako schůzky ve stylu „carpe diem“, kdy každý ví, že žijeme jen jednou, a tak je lepší promluvit si o tom, co je fajn, než filozofovat o smyslu našeho kocovitého existence.
Kecy jako nový lifestyle
Spojte se se svými kamarády u piva a zjistíte, že vám od úst vycházejí slova, která ve skutečnosti vyjadřují víc, než byste čekali. Tady se sice nezakládá žádná nová filozofie, ale můžete vytvářet báječné momenty, které by se normálně projevily jen v realitě. Mezi generacemi se zcela jasně prohlubuje propast, a je to právě jazyk, který ji může zúžit. Dovolit si humor v takové míře, je něco, co starší generace moc neznají. Takže, pokud mluvíte s lidmi v našem věku, nezouvají si nohy před nedělním obědem.
Co se týče estetiky, nová doba přináší i nový pohled na to, jak se k lidem chovat. Ačkoliv byste se mohli cítit nepříjemně, když vaše mamča prostě neví, co je TikTok, zábavné kecy z konverzace dělají takový malý prostor pro vzájemné pochopení. A jak víme, sdílené společenské kecy vás vezmou na místo, o kterém jste si předtím mysleli, že je pro vás zcela nedosažitelné. Jenže život je tak krátký, a my máme neskutečný talent v tom, jak si ho zjednodušit… pomocí blbostí.
Kdo umí, ten kecá
Je zajímavé sledovat, jak se slova často stávají zrcadlem společnosti. Všichni máme své oblíbené fráze a keci, které užíváme jako jakési odznaky své identity. Je to totiž kategorie, ve které nepotřebujete být nikdo jiný než vy, a vlastně si na to můžete i troufnout. Máte nějaký ten oblíbený výraz, který dává smysl, ať už jste kdekoliv? Tady zas zaznívá „kdo umí, ten kecá“. Neumí to každý, a o tom to je – svůj kousek umění v kecání si každý formuje po svém. Takže, pokud vám někdo začne vykládat o životě na venkově, možná se v tom skryje víc, než by se zdálo. Kecy jsou poslední volností, kde nikdo nebude diktovat, co je dobrý tón a co je špatně.
Takže seberte nějaké to pivo, sedněte s přáteli a začněte “kecat”. Možná se vám podaří najít odpovědi na otázky, na které jste se nebáli pátrat, a to pouze díky obdivuhodným slovům, které byste si třeba normálně ani neřekli. A kdo ví, třeba se kolem vás začne vytvářet komunita lepších keců, které zásadně změní váš pohled na život.