Máte pocit, že svět se v posledních letech změnil na místo, kde je samota novým šampiónem? Samota, to zní jako klišé, ale teď se věci mají tak, že být sám je trendy jako nikdy předtím. Lidé vzdávají hold samostatnosti a rození avokáda na toastu, místo aby se přetahovali o poslední místa v kroužku smíchu a nekonečného blbnutí po barech. Dneska se neumí vážit času, co strávíme s ostatními, a tak místo toho vítáme jakoukoliv svobodu, která nás sebere z těch otravně přelidněných míst, do kterých jsme dřív chodili kvůli „náběhu na socializaci“. Zajímalo mě, jak tohle všechno vlastně vzniklo a co se stalo s normálním životem.
Od osamělosti ke stylu života
Je zajímavé, že v době, kdy jsme byli zahlceni sociálními médii, se zdá, že lidé mají raději čas strávený sami se sebou. Ukazuje se, že podle studie z roku 2021 lidé od padesáti procent do třiceti let, které byste nepoznali na Fotkách ze svatby, říkají, že preferují sami sobě dát prostor. Dokonce v nějaké náhodné aplikaci na seznamování se přímo říká, že „žádná schůzka není lepší, než vlastní couch time s filmem a pizzu“. Co se vlastně stalo? Samota nasávala kouzlo. Což je paradox, když si uvědomíte, že věci jako “proč jsme rozvodu padli do náruče”, na nás zaútočily, jako když se snažíte vyhnout potravinářské poteší po čtyřech lahev vína.
Dříve byla samota znakem osamělosti a nešťastného života, dnes je to sluníčko v naší neklidné, hektické existenci. Pracujeme jako šrouby v mašině, kde si často připadáme jako roboty. Proto je tak přitažlivé si nalít víno a zavřít se před světem. Muž a jeho sofa, jeho nejlepším přítelem. Když vidíte někoho, jak v noční košili okolo 22:00 směřuje k lednici, je to jako sledovat gladiátora v aréně. Všichni víme, že to mělyn být sexy večer, a místo toho se teď hrajeme na “Sám doma” s lidmi, co nedorazili.
Jak využít trend osamělosti s půvabem
Přestaneme se bát, přestáváme se schovávat. Jaké by to bylo převzít si kontrolu nad svým volným časem?Teď je ten pravý čas zapomenout na všechny povinnosti a přehodnotit, co vlastně chceme. V dnešním duchu carpe diem si musíme užívat maličkosti – třeba zacházet s pizzou jako s haute cuisine a zkoušet si napodobit všechny šéfkuchaře jednou rukou, když vstupujeme do nových prostor. Svět je plný příležitostí, které čekají na prozkoumání. Ať už to znamená soudě o tom, jak se zakousnout do jednoho muškového tataráku, nebo jednoduše objevovat přesně, co na internetovém kvízu o loukách, úsměvu nebo anatomii těla astronautů popsali šílení lidé.
Jsme generací, která se nebojí jít proti proudu. Nikoho nezajímá, jak se cítíte, kdyz se nejíte na instagramu. Místo toho, pokud máte špatný den, se vraťte na pečivo a zabalte se do deky, je to dobrý prostředek pro útěk – klidně tam hladovějte, dokud nezapadnou všechny tlaky. Sami sebou a v tom přezdívce mega cool. Je tu velká svoboda od normy a to je dárek, který dostáváme. Samota se tak odráží rozmanitostí jakoby ocenění v da Vinciho vesmíru – ať už si to sami přiznáte, nebo ne, svět je teď vaše soukromé hřiště.