V dnešním uspěchaném světě, kdy se všichni snažíme „stihnout všechno“, jakoby nám uteklo, co to vlastně znamená opravdu odpočívat. Zatímco boomers vzdychají nad tím, jak za jejich mladých let stačilo prostě sifou relaxovat na zahradě, yuppies se snaží najít rovnováhu mezi kariérou, osobním rozvojem a „cool“ aktivitami. Mezi tím se čas od času zjeví otázka: Jak si vlastně užít život, když se pořád honíš jako splašený? Tady je pohled na to, jak se z umění odpočívat stalo mistrovství v prokrastinaci a proč je pro nás všechny dobré se na chvíli zastavit a zjistit, co to vlastně znamená.
Podle nedávné studie, kterou prováděli lidé s kávou a touhou po životě, se ukazuje, že s prokrastinací bojuje až 95 % populace a většina z nás považuje chaos a stres za normu. To je k smíchu, když si uvědomíme, že naši předci si uměli užívat každou chvíli, kterou měli. Pamatuješ si, jak jsme si jako děti hráli na schovávanou, dokud nás nezačli honit rodiče? To bylo dětství, kde se neřešilo, jestli máš vypilovaný životopis pro firmu, která má zrovna akci na zmrzlinu. Dnes si místo toho pomalu změňujeme máme na práci přístup jako jsme si dřív měnili ponožky.
Umění lenošení jako nová disciplína
Takže o co vlastně jde? Žijeme v době, kdy je lenošení nahrazováno termíny jako „aktivní odpočinek“ nebo „mindfulness“. V praxi to vypadá tak, že místo toho, abychom si jednoduše lehli s pivem na gauč, hledáme „kurzy zaměřené na relaxaci“, kam si zaplatíme vstup a dostaneme instrukce, jak správně meditovat. Chtělo by to o tom napsat knihu, „Jak si odpočinout: ODPOČINEK pro pokročilé“. Místo toho by bylo lepší udělat si ve svém nabitém programu čas na relaxaci… třeba sám se sebou u Netflixu.
Není to ale žádný prohřešek, když se nad tím zamyslíme. Čím jsme starší, tím více se ocitáme ve světě, kde se očekává, že se budeme neustále zlepšovat a optimalizovat. Naše bývalé „druhé já“ si žádá, aby bylo vždy v akci, což nám dává pocit produktivity a úspěchu. Ale ve skutečnosti? Jsme spíš v bludném kruhu a místo zdravého odpočinku se zaměřujeme na „úspěšný odpočinek“, který se proměňuje v práci přes samotný relax.
Prokrastinace jako životní styl
A teď si představme tu ironii: naše nejlepší hledání klidu končí v prokrastinaci. Ta slastná chvíle, kdy si říkáš, že „teď teda relaxuješ,“ zatímco se porozhlížíš po ručníku, telefon naladený na Instagram s příslibem, že si hodíš fotku a „pouze na chvíli“ se tam zapleteš. A jaká slova tam pak doplníš? „Dneska se vyloženě flákám“ nebo „co dneska děláte jinde, já se mám fajn tady“ – totální low-key flex, který by smířil každého boomer s jejich „tak jsme se dřív měli víc rádi, když jsme se flákali u televizního vysílání“.
Co se tedy vlastně stalo s uměním odpočívat? Náš svět se stal tak sofistikovaným a zrychleným, že chvíli klidu vnímáme jako raritu, přičemž by to mělo být něco přirozeného. Dneska přitom existují aplikace na všechno, jenom na odpočinek jaksi ne. Věřit nebo nevěřit? Možná to všechno vidí i prorokové TikToku a poradí nám, jak dostat zen do našeho křepčícího životního stylu.
Nemáme žádné odpovědi, ale je jasné, že relaxace očividně potřebuje upgrade. Místo abychom přemýšleli o aktivitách, které nás naplňují, zaměřme se spíše na to, co nám čas pro sebe dává. A možná bychom se měli učit od našich rodičů a prarodičů, jak se opravdu zastavit a dotknout se života, na chvíli pryč od všech těch dojemných trendů. Protože odpočívat není prokrastinace, ale totiž velmi závažná věc, která nám pomůže žít život podle našich vlastních pravidel.