V dnešní době je chlastání necháno na pospas laikům, kteří si pletou whisky s vodkou, a pivačku s hejdou. Jako by to nebyl jeden z nejdůležitějších rituálů v našich životech! My, znalci života, víme, že chlastání je mnohem víc než jen pojídání vkusných občerstvení a sériové lití do sklenic. Je to umění, které zaslouží náš obdiv, ať už se radujeme z kocoviny v šedém domově, nebo se houpáme na párty plné LED světel a odvážných výstřelků. A na co bychom zapomněli? Na příběhy, které za každým drinkem skrývá.
Jedeš na vlně slasti
Zasněte se s námi. Je páteční večer a vy se rozhodujete, který nápoj zvolíte na oslavu vstupu do víkendu. V těchto momentech se zdá, jako by každá sklenka nesla na svých bedrech příběh, který čeká, aby byl vyprávěn. Víte, že když si objednáte tequilu, vyloženě vyzýváte osud, aby šel s vámi na párty? Tušil jste ovšem, že nejstarším známým destilátem je vodka, která pochází z 8. století? Zajímavé, co? V podstatě jsme tu s ní od doby, kdy lidé ještě nosili parohy. Je to drink, který přežil všechno: hladomory, revoluce, módní trendy a teď se dostal i mezi hipstery.
Jak se ale vyhnout tomu trapnému momentu, kdy si místo mojita vezmete kapsli na kašel? Odpověď je jasná. Naučte se pitné rituály, na které potřebujete více než jen štěstí a náhodu. Je fajn mít znalosti o pivovarech, jako jsou ty přítulné krčmy na okraji měst, kde se to vaří po staru. A v bonusu vás obdrží živé představení místního šíleného pivaře, který vás seznámí s tajemstvími chlastání jako s filosofií. „Cítíte mezi tím všechny ty kvasnice?“ říká, zatímco vy se cítíte jako chodec po opilé stezce.
Jak se z nás stali drinkaři
Tak se dostáváme k fenoménu, který je dnešní noci přítomen – mikropivovary a jejich hysterické trapné kombinace chutí. Zajímavý fakt: v poslední době se objevila nová vlna „kreativního pití“, kde mixologové nabízejí drinky, které chutnají jako dospělý verze cukrové vaty! Jo, a přitom tu pořád máme pivo, které se vyrábí tradičními metodami, a lidé se na něj dívají jako na zastaralé. Jak se ale takový drink dělá? Dle moderního pojetí smíchané s příchutí ovocného želé, celé zakryté šlehačkou a posypané bublinkami. Je to směs, kterou si člověk neobjednává kvůli chuti, ale kvůli adrenalinu, který z vás dělá šíleného ochutnávače.
Takže co nás na těchto drinkových extravagancích vlastně fascinuje? Možná je to ten pocit jedinečnosti, když si objednáváte nápoje, které nejsou jen za barem, ale i v našich vzpomínkách. Který chlap by se nepochlubil historkou o tom, jak mu jeden drink zachraňoval život? Spousta z nás si udržuje „kocovinu“ jako symbol úspěchu, ale ruku na srdce, neexistuje lepší pocit, než se domluvit s přáteli na výletě do vinic, ochutnávat silná vína, a pak se smát tragickým vzpomínkám na páteční večery?
Myslím, že se shodneme na tom, že umění chlastání není jen o tom, co pijeme, ale také s kým to děláme a jak to dokážeme oslavit. Takže, ať už se rozhodnete ochutnávat neuvěřitelné mixy, nebo se vrátíte ke klasice, pamatujte, že v každém lokálním baru se skrývá další příběh, který čeká na to, aby byl vyprávěn. A jestli vás někdo varoval, že chlastání je nebezpečné, pořád platí, že je lepší si užít život než ho brát příliš vážně.