Každou neděli se po celém městě rozhostí zvláštní atmosféra, která nahradila tradiční obědové stoly s rodinami. Místo toho tu máme brunch, což v překladu zní jako „neoběd“, a pro mnohé je to jedno velké náboženství, jehož velkými celebranty se stali hipsteři, yuppies a ti, co si prostě užívají života. Otec brunchu? Kdo ví. Ale jedno je jasné – jeho popularity se nedá odolat a už vůbec ne, když někde mizí lahev prosecca.
Není to jenom jídlo. Brunch je pocit. Všechno začíná odlišením se od stereotypních sobotních večerů, kdy si ve svém oblíbeném klubu naplno užíváte jedinečnost svobody. Je tu úloha „odjavnit se z pracovního režimu“ a naučit se relaxovat s drobnou sladkostí, která má v sobě víc kalorií než váš muší mozek zvládne pojmout. Čím víc lidí vidí na Instagramu moje perfektní avokádo na chlebu (což je ve skutečnosti součást mé denní diety), tím víc mě síla kolektivu táhne k rezervaci v trendy podniku.
Od zaklínání doláčků k voňavým omeletám
Na brunchovém menu si můžete objednat ledacos – od chipsů s guacamole až po bezmasé burgery s mandlovou majonézou. Je to jako na festivalu jídla, ze kterého se promítá spousta memes a pár samolepek na Pinterest. A to není všechno. Musíte také být opatrní na to, co dáváte do svých drinků. Trendy jsou v tom, co je zrovna in a co vás dává na správné místo na sociální síti. A pokud je váš drink bez alespoň jednoho kousku ovoce, je s vámi něco špatně. Ale co si budeme povídat, není to jen o jídle, je to o interakci, vtipu a o tom, jak se ze sebe navzájem děláme blbce u vychutnávání každého sousta.
A teď k tomu překvapivému faktu, který by vás mohl šokovat. Brunch, jak ho známe dnes, není starší než čtyřicet let. Překvapení, že? Když se nad tím zamyslíte, tak jsme měli obědy a snídaně, ale kombinace obojího? Jaká úžasná idea! A kdo si to vůbec vymyslel? Zřejmě nějací zmožení pánové a dámy, kteří si vzali k srdci, že život je příliš krátký a jídlo je příliš skvělé na to, abychom se o něj dělili.
Dopřej si raději uvědoměle
Jak si tak sedíme obklopeni lidmi se stejným nepokrytým nadšením a na tvářích visí úsměvy, které by se daly rozpouštět, je jasné, že brunch je zkouškou lásky a odhodlání. Všichni touží být svědky okouzlujících čistých talířů na Instagramu, a přitom jsme maximálně zaujatí tou chutí, kterou si vytváříme ve svých nečistých srdcích. Jsme experimentální kuchaři se vztyčenou hlavou a lžící v ruce, řinčíme pozitivní vlny optimismu, kterým se snažíme sdílet své mimofrekvenční radosti s okolním obsazením.
Nezapomínejme, že ač leckdo argumentuje o tom, že brunch je jen marnění času a peněz, ve skutečnosti nabízí něco mnohem hodnotnějšího. Je to svátost pro duši. Je to odvézt si to nejlepší ze života a udělat z toho povinnost. Ano, možná, že víc už nikdy nebudeme jíst u rodinného stolu s pannami velkoryse patřícími pouze na pokrmy levejma rukama, ale co už. V lesku brunchového stolu si sníme pořádné porce radosti a přítomnosti. A poté, co rychle naložíme na talíře poslední zbytky, vyrazíme do města, protože život je přece jedno úžasné dobrodružství, ne?