Naše oblíbená tekutina, kterou nazýváme alkoholem, v dnešním světě není zdaleka jen prostředkem k opojení. Stala se symbolem životního stylu, který sdílíme s přáteli, celebrujeme dosažené úspěchy a konečně, propadáme mystickému fenoménu „pátek večer“. Moderní doba nám ukazuje, že chlast je víc než jen plechovka piva nebo lahvička vína – je to paleta chutí, jež dokáže vyvolat emoce, vzpomínky a někdy dokonce i rvačky na ulici.
Oslava života v každém doušku
Dnes už totiž víme, že popíjení mouřenínova nektaru se může stát malou náboženskou obřadností. Přelepovat si stuhy na lahvových ceberech a servírovat správně vychlazené drinky na zahradním grillování by mělo patřit mezi základní dovednosti moderního muže. Počínaje legendárním mojitem, který spláchne vaše všední starosti, přes rosé, které během letních večerů udělá atmosféru nezapomenutelnou, až po whiskey, jež vám pomůže přemýšlet o smyslu života. Je to právě ta malá partička v obýváku, kde se rozhodují osudy v podobě drinků.
Že je alkohol v mnoha kulturách brán jako nástroj k uvolnění a sdílení, není žádné tajemství. Taktéž je fascinující, že například v Německu nebo ve Španělsku umějí chlastat s takovou grácií, že si u toho člověk připadá jako v nějakém divadélku. A zatímco my se snažíme napodobit theatrální výstupy europanů, mnohdy končíme u nosu na stole s pocitem lítosti a smíchem, jenž by zabil vlastního starého otce.
Chlast jako umění a životní styl
Přestože chlastání může vypadat jako bezstarostná zábava, nebudeme si nic nalhávat. Svět moderního alkoholu přináší i svoje tlaky, trendy a šílenství, které slibují, že tenhle mix se nezastaví. Víte například, že šampaňské bylo v minulosti zamýšleno jako lék? Ano, to je ten paradox, kdy se z léčebného prostředku stalo víc než jen bublinková bomba na oslavách. Dnes už máme celou plejdu nápojů, které nám šéfují v barech a dělají si z nás srandu, zatímco my kdesi v postraní postáváme v okanech a čekáme na příležitost na další „wellness drink“.
Ačkoliv se na prvním pohled zdá, že hltavé popíjení je jen extrém aktuálního momentu, skutečnost je taková, že doba kultury pití nás posunuje zpět k tradici. „Odhodit staré zvyky a udělat místo novým“ – to je mantra, kterou si s magickým drinkem opakujeme při každém setkání. Chlast se stal platformou, na níž se dělají krok přes kolena; světový trh s alkoholem se nabírá na rychlosti a minimálně blázni kolem nás přinášejí nový vítr.
Málokdo dnes vidí alkohol jako pouhý prostředek k opojení. Kdybychom měli začít psát historii chlastu, zjistili bychom, že se zprostředkovává nejen intenzivní zábava, ale i důvěrné setkání s našimi vnitřními démony. Takže příště, když se napijete, zamyslete se – nejde jen o chlast, ale o umění a způsob, jakým dnes žijeme a slavíme každým douškem. A co víc, je to takový malý rebel Západu, který eurometr ukazuje, že si zasloužíme milion dalších oslav.