V dnešní uspěchané společnosti, kde se zdá, že máme na všechno málo času, se naše kecy staly nevědomou formou umění. Mluvit o nicotnostech, drbat o sousedech, nebo si vyměňovat historky o tom, jak je v práci na nic, už není jen tak. V dnešní době se to považuje za kultivaci mezilidských vztahů, a když nad tím hlouběji popřemýšlíme, je to vlastně skvostné. Naše bezstarostné hořekování o hloupostech se dostalo na novou úroveň, a proto si zaslouží, aby bylo vyzvednuto na piedestal. Náš jazyk je jak paintball – plný barev, chaosu a občas je potřeba vyčistit si cíl.
Umění v každodenním životě
Všimli jste si, že kecání o blbostech nám vlastně poskytuje únik z reality? Vyprávět si vtipné historky o malé nehodě, která se stala na posledním večírku, je něco, co dokáže spojit i těch nejrůznějších lidí. Oslavujeme tím naší schopnost odlehčit situaci a brát život s nadhledem. Studie dokonce ukázala, že lidé, kteří se nebojí mluvit o banalitách, mají větší šanci na úspěšné a zdravé vztahy. Když se zamyslíme, kým bychom byli, kdybychom si to všechno brali příliš vážně. Možná jako pokorné stvoření s monoclem, mmmm, to zní atraktivně, že?
Ve světě plném názorů a pádných argumentů si dokážeme vytvořit prostor, kde se může rozvinout náš osobní humor. A to je klíč! Víte, že i zpěváci a umělci žijí ze svých keksů? Je to ta úžasná schopnost uchopit prchavé momenty a přetvořit je v něco, co bychom mohli poté s hrdostí sdílet. Například i obyčejná situace, kdy vám na večírku někdo rozlije pití, se může proměnit v epickou vyprávění, které všem vyrazí dech. Příroda nás obdařila mnoha schopnostmi, a jednou z nich je i schopnost udělat si legraci ze svých nezdarů.
Kecy jako moderní jazyk
Pojďme se teď zamyslet nad tím, jak se naše každodenní kecy dostaly do takové podoby, že na některých místech už vznikly dokonce speciální komunikační techniky. Komunikace se stala tak říkajíc „kecovou etikou“. Přesně tak, i na internetu jsou lidé v těch nejrušnějších městech světa, kteří se spoléhají na vtipy a příběhy spíše než na suché statistiky. Kdo by se dal tou nudou omezovat, když můžete vytvořit vzpomínku, kterou si vaši kamarádi zapamatují na celý život?
Tak to prostě je, náš jazyk se neustále vyvíjí. Klíčová otázka zní: Proč se vlastně stydět? Není na čase strhnout masku serióznosti a jen se uvolnit? S dnešními trendy, kdy každý z nás touží po autenticitě, si zasloužíme projevit svůj osobní styl a přitom si zachovat to, co dělá život životem – schopnost sdílet. Sokoli, přátelé, nechte kecy proudit, jako když se se potkáváte po dlouhé době, a užijte si život naplno. Kdo ví, co z vás může nakonec vyrůst? Mohlo by to být něco opravdu magického.