Perex: Nostalgie prožitých chvilek na hřištích a bezstarostné dětství často vyvolává úsměvy na tvářích dnes už dospělých. Děti z 90. let se však neúprosně proměnily v yuppies, kteří se snaží chytit každou příležitost v relativně chaotickém světě. Jak si tito lidé užívají život a proč mohou mít fobií z odpovědnosti? Pojďme se spolu ponořit do jejich kuriózního vesmíru.
Že jsou dnešní „dospělí“ pouhými ozvěnami svých mladších já? No, to byste měli vidět! Děti z devadesátek vyrostly a teď tomu říkáme „adulting“. Během své cesty se naučili spoustu nových věcí – jak řádně prokrastinovat, jak si objednat kafe o dvaceti různých variantách a hlavně, jak se tvářit, že všechno mají pod kontrolou, i když ve skutečnosti občas objíždějí účetní tabulky s pohledem trénovaného jeskynního muže. Zatímco jejich rodiče našli v životě smysl v stabilní práci a rodině, dnešní generace dává přednost změní z kávové kultury a letních festivalů s příchutí free-spirited.
Pamětníci versus realita
Zatímco naši rodiče si pamatují na časy, kdy se vysedávalo na schodech a vyprávělo si o tom, jaké to mají těžké, dnešní generace je přehnala. Proč sedět na schodech, když můžeš strávit víkend na festivalech v oblečení, které by nikdo neměl vidět na veřejnosti? Historky o tom, jak se táborilo u babičky na zahradě, byly nahrazeny vyprávěním o tom, jak si kamarád jednou zapomněl peněženku na rautu a musel se dostat domů přes půl města pěšky. A přiznejme si, nic není tak zkušenostní jako ztratit chuť jíst bezmilostnou instantní stravu.
Moderní muži a ženy, kteří už dávno odložili pískoviště, se nyní uchylují k „zdravému“ životnímu stylu, který občas vypadá spíš jako masochistická soutěž než zdravé rozhodnutí. Rozhodně je zajímavé, že lidé, co se přihlásili na kurz jógy pro přírodní hnojiva, mají často hlubší porozumění pro jógové pozice než pro své vztahy. Když se ovšem poprvé pokusili o inverzi, upřímně, jaký filosofický smysl to mělo? Možná si jen chtěli nechat ještě jednu skleničku vína na večerním víc než hospodském posezení.
Gen Z a neviditelná zodpovědnost
Jak se tedy dnes vyrovnávají s fenoménem faktury za plyn a hypotéky? Že jim hrůza z toho, co přinese zítřek, brání v naplnožití svých snů? Možná je to prostě přetížení informačními technologiemi, které je ženou k bláznivým rozhodnutím a spontaneitě. Někdy se tak zodpovědnost maskuje za „chlapeckou lehkost“ a „holčičí hru,“ zatímco skutečná realita zůstává v temném koutu týdenního úklidu. Každý promarněný víkend ukazuje, jak moc má dnešní generace tendenci uniknout před problémem, přičemž si nalévá lehký koktejl jménem „musím být bezstarostný, i když je půlka světa v háji“.
Toto bizarní vymezení sebe sama napříč generacemi sebou nese překvapivý fakt: Studie ukazují, že lidé narození v devadesátých létech mají v porovnání s generacemi před nimi vyšší úroveň stresu, a to i přesto, že mají na výběr z množství uvolňujících terapií, masáží a jiných duševních zážitků. Jakou máme nakonec odpovědnost, když se staráme o vlastní pohodu?
Jedno je však jisté: Přes všechny ukvapené závěry a snahy o udržení bezstarostného stylu existuje stále optimismus, který se dnes projevuje. Není divu, že děti z 90. let dokáží nakupovat v second-handech a propadnout starožitnostem, když to všechno vyžaduje stejnou dávku kreativity, s kterou se kdysi hrály na schovávanou. Takže se nebojte, mladí mužové a ženy – užívejte si ten svět, občas se zasmějte a neberte tu zodpovědnost až tak vážně. Ještě pořád máte šanci na nějaké bezstarostné dobrodružství, ať už mu říkáte jakkoliv.