Dnešní tempo života je narvané k prasknutí. Neustálé vyzvánění notifikací, maily, které se násobí rychlostí blesku, a večerní víkendové akce, které už dávno přestaly mít nějaký smysl, nám dávají sice pocit, že jsme v jednom kole, ale ve skutečnosti to stojí za starou bačkoru. Jak se v tom všem vyznat a nezbláznit se? Hlavně si užít to, co máme, a nenechat se strhnout davem. Kdo by si ale pomyslel, že všechna ta socializace a multitasking nás proměňuje v neudržitelné blázny?
Nezdravé spojení multitaskingu a sociálních médií
Víme, že multitasking zavání všemožnými pekelnými kombinacemi; věděli jste ale, že podle některých studií může přepínání pozornosti vyvolat ve vaší hlavě obdobu zánětu? Zní to jako nějaká konspirační teorie, ale expertům se podařilo ukázat, že lidé, kteří neustále skáčí mezi úkoly, jsou vlastně vystaveni stresu, který je srovnatelný s tím, co prožívají vojáci na bojišti. A teď si představte, jak sedíte na póze „zen“, snažíte se relaxovat, ale váš mozek, rozdělený mezi kavárnu, bar a Facebook, se sotva dokáže soustředit. Dělá to s námi divy.
Oběti této kontinuální online existence si často ani neuvědomují, jak moc je ovlivňuje. Sociální sítě nás vtahují do jakéhosi virtuálního kaleidoskopu, kde každá barva reprezentuje nový trend, hashtagem ozdobený život narvaný do 280 znaků – ale kolik z nás se zastaví a opravdu zhodnotí, co tím všechno získáváme a co naopak ztrácíme? Jasné je jedno: ten, kdo drží prim v multitaskingu, nemusí být nutně šťastnější, ale rozhodně vypadá cool.
Odpojit se nebo zůstat připojený?
Začíná nám být jasné, že bez ohledu na to, jak moc se snažíme zažít každý moment naplno, je těžké být tady a teď, když se vám neustále ozývá telefon, který jakoby křičel: „Podívej se na mě, mám pro tebe nové selfíčko tvojí ex.“ Někdy je třeba na chvíli vypnout. Skvělou technikou je digitální detox, který bychom měli alespoň jednou za čas vyzkoušet, protože jinak nás zavalí lavina zbytečných informací.
Sociální interakce v reálném světě přitom nabízejí daleko víc, než si většina z nás uvědomuje. Jak byste se cítili, kdybyste se místo scrollování rozhodli vydat do oblíbeného podniku a mluvit s lidmi tělo na tělo? Je to sice vysoce riskantní, ale představte si ten pocit, když se vedle vás posadí zajímavý člověk, vyzbrojený originálním příběhem, který by mohl být preventivní medicínou na váš spirálovský chaos.
Mnohdy se zastavíme, až když nám dojdou baterky. Pamatujeme si, jak létáme od jednoho koníčku k druhému, ale je důležité mít také chvíle, které si užijeme bez připojení. Buďte sami sebou bez protivného jablíčka v ruce, hudby a všech těch bláznivých virálů. V těchto chvílích objevujeme, co je podstatné, a právě to nám pomůže osvěžit moji duši, abychom splnili očekávání, která na nás dneska visí jako bumerang.
Místo toho, abychom byli otrokům technologií, přejměme se i překážky každodenního života. Když si dovolíme jen tak viset v prostoru a užít si moment s chladným nápojem, máme šanci na prozření. A i když nám za to možná vyhrožují desítky příspěvků, ve finále nás to naučí to, čemu se říká „tady a teď“ – ať už je to chvíle s fajn lidmi v hospodě nebo úsměv cizího člověka v metru. Svět tam venku čeká, tak na co čekáte?