Život je příliš krátký na to, abychom se trápili s nekonečnými módními trendy a otázkou, co si vzít na sebe. V současnosti je ve vzduchu jasná atmosféra, která říká: „Kdo se o to vůbec stará?“ Přesto se cítíme nuceni trávit hodiny vybíráním oblečení, které pak stejně skončí na dně skříně. Tady je pohled na to, jak nás módní průmysl svým způsobem zavaluje a nutí nás investovat do něčeho, co na konci dne vůbec nepotřebujeme.
Málokdo ví, že průměrný člověk stráví v životě více než 6000 hodin rozhodováním, co si na sebe vzít. To je dost času na to, abychom se naučili pět cizích jazyků nebo sbalili střední Evropu. Možná bychom se měli zamyslet, jestli není lepší využít tuto výživnou dobu jinak – například rozšiřovat si obzory, nebo se prostě vrátit k takzvanému „no-móda“ stylu, který zahrnuje především pohodlné tepláky a tričko, jež pamět má příběh.
Móda versus pohodlí: kdo vyhrává?
V dnešní (nesmírně komplikované) době, kdy nás každý influencer nutí sledovat trendy jako králíky, kteří skáčou z jedné módy do druhé, je pohodlí na okraji zájmu. Už dávno nejsou důležité kvality jako je komfort a praktičnost. Místo toho se díváme na abnormální kousky oblečení, které připomínají spíše umělecká díla než funkční oděvy. Jak rychle zapomínáme na to, že nic nevypadá lépe než úsměv na tváři, než se kroutit v něčem, co vypadá, jako by vypadlo z historického muzea.
Je nesporné, že se cítíme úžasně v dobře padnoucím oblečení, ale je to opravdu cena, kterou jsme ochotni zaplatit? Cílem je jednoznačně najít rovnováhu mezi stylem a pohodlím. Nikdo přece nechce skončit jako chodec v moderní době, obklopený bezradnými pohledy kolemjdoucích. A přesto se stáváme oběťmi dokonalosti, zatímco v zadních řadách čeká na svou šanci náš oblíbený pajdák.
Stylová ironičnost v každodenním životě
Ironií osudu je, že ve snaze vypadat co nejlépe se často dostáváme do absurdních situací. Je to, jako kdyby móda měla tajný plán a my byli jejími poddanými. Teplákové soupravy se staly součástí našeho každodenního vybavení, přesto je možné je stylově kombinovat tak, aby se odlišily a udělaly dojem. Jen stěží odoláte pokušení nahradit úzké nohavice širokými a nelze si nevšimnout, že už se ani neobtěžujeme se podívat do zrcadla.
A nakonec, jak se říká – „móda se mění, styl zůstává“. Tento cynismus se prolíná naším běžným životem a skrze čím dál větší důraz mnoha mužů na značkový oblečení, každý zapomíná na životní radosti. Což znamená, že ten pravý styl nemusí vždy spočívat v něčem drahém a vychytaném, ale často se ukrývá v troše odvahy obléct se jednoduše a pohodlně.
Někde mezi treadmillovým cvičením a coffee breakem si musíme říct dost. Není to o tom, jak vypadáme, ale jak se cítíme. Takže příště, když vás zasáhne ta módní krize, pamatujte, že nejlepší outfit je ten, ve kterém se cítíte jako král a ani jedno oko na vás nebude moci zůstat bez povšimnutí – i když to budou tepláky.