Jasné nebe, rušné ulice a neustálý tlukot srdce metropole. Tak se dnešní svět villas, barů a coworkingových center rychle zabalil do balíčku nekonečné pohody, i když mrknutí na účet za nájem nám občas moje zklidňuje. Život v rychlém pruhu může být náročný, zejména když se poprvé ocitneme v chaosu mileniální kultury. Jak tedy najít smysl ve světě neustálého rozptýlení a dosáhnout štěstí, aniž by nám z toho hráblo?
Na cestě k „carpe diem“ jsme obklopeni nejrůznějšími možnostmi – od exploze kulturní rozmanitosti až po appky, které nám slibují, že nás „udělají šťastnými“. Ale co kdybych vám řekl, že více než 70 % japonských mladých dospělých se cítí osaměle, i když žijí v jedné z nejvíce technologicky pokročilých zemí na světě? To je jak ostrý puškový šrapnel v srdci naší přesdávkované reality – vlastně to nedává moc smysl.
Najít vnitřní balanc mezi sociálními sítěmi a realitou
Sociální sítě jsou naším druhým domovem, ale pokud si postavíme barikádu z trendy filtrů, můžeme zapomenout, co je skutečná krása. Je to jako magnet na fake news a porovnávání, který nás nutí cítit se jako outsideri ve vlastním životě. Když si poctivě nafotíme kávu ve stylové kavárně, nesmíme zapomínat, že skutečné chvíle štěstí se často odehrávají bez selfie tyče. Najít rovnováhu mezi online a offline světem je jako balancovat na laně, ale každý občas upadne.
V řadě velkoměst narazíte na jedinečné iniciativy, od společného vaření v sousedských centrech po improvizační divadlo, které vás donutí srdcem tleskat a nehinglovat s prstem na displeji telefonu. Přičemž původní myšlenka carpe diem se stává dost pokornou, když se rozšíří na „blackout party“: večer, kdy si prostě odpojíte internet a začnete bavit lidi kolem sebe – i když to budou zpočátku nepohodlné tábory neřestí.
Jak se dostat z komfortní zóny (a nepodělat to při tom)
Každý bláznivý úkol zvenčí, který je poněkud odlišný od vašeho každodenního porna v podobě Netflixu, má potenciál posunout vás na novou úroveň. Zkuste si celý den hrát na hotového street art umělce. Malebný výlet do neznámých končin může přinést nový pohled na zdánlivě běžné životní situace. A když ne, vždycky si můžete vzít štětec a přetřít gamerkou tramvaj. Každé odbočení od zaběhnutého kolečka by mohlo přinést buď spoustu vzpomínek, nebo slušný meme.
Mít odvahu „zbláznit se“, když se toho nebojíme, je polovina úspěchu. Mnozí yuppies a boomers, kteří se snaží řídit mladistvým přístupem, tahají často za delší konec provazu. Pochopení, že život není o neustálém pohonu za úspěchem, ale o radosti z každodenních okamžiků, nás obnovuje. Tak si jednou za čas dopřejte dávku absurdity, ať už to myslíte jakkoliv.
Až budete příště sedět před počítačem, zvažte, zda je to opravdu místo, kde chcete být. Proč si nedopřát pár hodin naprosté pohody, kdy se zapomenete na všechno, co vám říká, že musíte, a prostě si udělat pohodu podle sebe? Nespoléhejte na trendy, které za pár minut zmizí z pořadníku. Důležité je jít po mašinetě pod širým nebem, nakouknout do světa a najít si kus klidného místa, kde se cítíte jako král.