Představte si, že sedíte v trendy bistru, obklopeni podivnými uměleckými instalacemi a lidmi, kteří jsou příliš cool na to, aby jedli doma. Objednali jste si burger, a když konečně dorazí, vypadá to jako něco, co byste na skle sbírali po dešti. „Co to je, sakra?“, říkáte si, zatímco se snažíte potlačit vztek, který se ve vás kumuluje jako tlak v parní troubě, když vidíte, že vaše drahocenné peníze poputovaly na talíř, který byste mohli spíš nazvat uměleckým dílem moderního výtvarného umění.
V posledních letech se gastronomická scéna v našich městech změní na stresující show, jakou by i komik z vyhlášené hospody oželel. Restaurace ze všech koutů světa se snaží udělat dojem takřka utopickými kreacemi, které nadchly některé, ale ostatní zanechaly v psychoanalytické depresivní kómatu. Když ale přijde na chuť, nějakým kouzlem se ztrácí klíč k úspěchu – na prvním místě je prostě jídlo, které by vás mělo uspokojit, a ne narušit vaše základní lidské potřeby.
Burger jako umění nebo likvidace sebeúcty?
Jestliže vám někdy někdo říkal, že burger je něco, co byste si měl vychutnat s nohama na stole a plechovkou piva v ruce, zapomeňte na to. I když je pravda, že průměrný Čech sní okolo 200 burgerů za rok, jak to vlastně vypadá, když vás na houpačce přímo zasáhne totální burgerová kocovina? Většina z nás si v restauraci zvolí „moderní“ burgerové vynálezy, které obsahují všechny možné, ale přitom tak šílené ingredience. Nezapomeňte, že jeden burger může být našlapaný všehochuť, ale co s tím, když je naplněný surovinami, které sotva umíte vyslovit?
A teď se držte, přátelé: Víte, že většina burgerů, které si objednáváme, má více kalorií než obvykle? Nechceme být ti, kdo urazí vaši pizzerii, ale například burger smažený v másle a potažený avokádem může mít přes 900 kalorií! Což je těžký ortel i na takový hřích, jako je burger s hranolkami, které se tváří jako zdravý snack. To už je pak lepší si dopřát klasiku, protože do oběžného prostoru nepouštíme experimenty s jídlem, které „se jíst vůbec nedá“.
Gastronomická evoluce nebo revoluce?
V momentě, kdy si staří hrdinové burgerové kultury uvědomují, že burger ne vždy znamená z nebe spadlou „ptáčkovu chuť“, začnou se zamýšlet nad budoucností gastronomického dobrodružství. Proč to rodiče o víkendech dělali tak jednoduše? Co na tom, že do klasického burgeru vložili žhavý paprikový sýr, když na světě už existuje mnoho lidí, kteří v bio čistotě nedopustí, aby si dali něco jiného než granolu a seitan? Ale co nás čeká v dalších letech? Vznikne nový burger adaptovaný na fotogenické pozloubení pro Instagram?
Tato moderní absurdita, kterou zažíváme na talíři, je zřejmá už i největším puritánům, co propadli burgerovému šílenství. Dnes si lidé mnohem víc cení zážitku, než samotného jídla a končí tak ve snaze vyfotit dokonalý snímek se salátovým dressinkem relativizovat svoji existenci. Kdo by to byl tušil, že burger se stane symbolem sociálního statusu, když ho trávíte v kavárně, která je spíš uměleckou školou na vrcholové úrovni?
Pojďme tedy navrhnout, že následující burgerové extáze by se měly řídit jedním jednoduchým pravidlem: čím méně sofistikovaných nápadů poněkud mimózního stravování, tím víc klidu v našich žaludcích. Jen tak to skončí tak, jak to má skončit – s lahodným zážitkem ve sklenici dobrého piva a v ústech chutným soustem. Spíše než vyzkoušet další burger s rýží nebo vrstvou libanonského jogurtu přiznejme, že někdy je lepší vrátit se k základům a vychutnat si naprosto obyčejný burger, který nám jednoduše chutná.