Dnešní doba se proměnila v arénu, kde se sebedůvěra váže k množství sledujících a palců nahoru. Jídlo, které dříve sloužilo jako zdroj výživy, se stalo uměleckým dílem, které je třeba vystavit na virtuální plátno. Instagram, ta podivná digitální říše plná filtrů a hashtagů, se stal kodexem pro všechny od hipsterů po úspěšné manažery. Jak se však tito lidé dokážou vyrovnat s tlakem svých online životů a co z toho všechno vlastně mají?
Jedním z překvapivých faktů, který dokáže rozbít vaše stereotypy, je to, že více než 60 % lidí přiznává, že se cítí pod tlakem ukazovat na sociálních sítích své “dokonalé” chvíle. Mnozí mluví o nutnosti prezentace, jakoby Instagram měl být pedigreem pro přijetí v moderním světě. Co je však smutné, je, že se podle některých studií ukazuje, že čím více času lidé na takových platformách stráví, tím více se cítí osaměle. Ale kdo by toho chtěl nechat, když může poslat fotku s dokonalou avokádovou tostem na přírodní podložce?
Život na Instagramu nebo real life?
I přestože se to může zdát jako banalita, skvělá vize instagramového života je mnohem častěji iluze než realita. Mnozí z nás mohou mít zalíbení v uměleckých snímcích exotických jídel a bohatých brunchů, ale málokdo přiznává, že pravda je někde úplně jinde. Oběd, který se mám k jídlu už čtvrt hodiny a přemýšlím, jestli ho vůbec sním nebo jestli to raději celé vyfoím, není rozhodně ta idylka, o které jsme si kdysi mysleli. A co teprve jídlo, které?
Také je na čase zamyslet se nad tím, jak se Instagram stává naším virtuálním zrcadlem. Jídla se stávají přetvořenými objektivními vzory, kde jedna fotka pro údajnou dokonalost jídla za druhou. Realita je taková, že mnozí z nás, se snaží napodobit trendy, které mnohdy ani nejsou chutné. Jako například různobarevné latte, které vypadá jako voodoo lektvar a nechává nás přemýšlet o tom, co vlastně piji.
Je čas vzít si život příliš vážně?
Nebudeme si nic nalhávat, je fakt, že jíst pro sociální média je zábavné, ale je to i povrchní. Cítím se jako filozof, když říkám, že by se mělo žít naplno, ponuře zanechat záhubu svých vnitřních démonů se zlomenou čelistí a zaměřit se na skutečné zážitky. Místo rozplývání se nad vzorovanými talíři bychom mohli raději vyrazit na skutečnou foodie cestu s přáteli, kde jídlo sama o sobě získává hodnotu.
Takže, pokud jste yuppie nebo boomer, co se nebojí zvednout telefon a udělat fotku ve chvíli, kdy svačíte, zkuste myslet na tohle: Skutečné životní zážitky se často skryjí za displejem. Snažme se najít ten balanc. Fotografujte pro radost, ale nikoli jako kartu pro své ego. Jídlo je víc než umění promění, a pokud jde o sebedůvěru, je to o tom žít autenticky a mít radost z toho, co je na talíři, bez ohledu na to, jak to vypadá na Instagramu.
Bez ohledu na to, kde se žijete, nezapomínejte, že žijete právě teď. Ať už s chutným chlebem či průměrnou pizzu, co si budeme povídat, my všichni víme, že následné palce nahoru nic nevyrovná radosti z požitku, který cítíte, když si ho skutečně užíváte ve svém vlastním stylu.