V dnešní době se zdá, že život je jedno velké Instagramové story plné filterů a hashtagů. Na jedné straně stojí yuppies s kafí v ruce a ambicemi, které by dokázaly srazit i Bruce Leeho. Na té druhé se nachází boomers, kteří si vzpomínají na jednoduché časy, kdy víc než duši platili za pomlčku. Ale co když vám řeknu, že dnešní generace má svoje „kecy“ tak zabudované do každodenního života, že mnohdy nevědí, kde začíná realita a kde končí virtuální bublina? Tohle je článek, který vám usnadní orientaci v chaosu dnešní doby.
Kecy vs. realita: Kde se ztrácí pravda
Možná si říkáte, že kecy jsou už tak zakořeněné v našem slovníku, že je teď nemáme šanci vymýtit. Ale tady je zajímavý fakt: Studie ukázaly, že v průměru lidé tráví až 27 % svého času komunikací, která je jaksi… no, kecy. Takže pokud vedete debatu o tom, jak je důležité jít si vlastní cestou, zatímco ve skutečnosti čekáte na schválení od šéfa, je to jasný paradox, co? Někdy to zní jako kryptoměna: Všichni o ní hodně mluví, ale málokdo ví, co s tím vlastně dělat.
Když se podíváme na současnou kulturu, je zřejmé, že je nám vnucována idea „buď s námi, nebo proti nám“. Jistě, táhne se to s námi už nějakou dobu, ale dnes máme na výběr z tisíce trendy keců, kterými se snažíme ospravedlnit naši nečinnost. Kecáme o zdravém životním stylu, ale místo cvičení se raději zabalíme do peřiny s Netflixem a tubou chipsů. Představte si, jak se za pár let budeme cítit, až si naše děti vyžádají nutriční informace o nachos.
Jak nás kecy formují a deformují
Kecy nás ale formují nejen psychicky, ale i vnímáním našich životních voleb. Každý přece ví, že všechno může být influencerovské, i když za tím není jediný úspěch. Na sociálních sítích se objevují příspěvky o celebritách, které evidují úžasné „úspěchy“ a „životní příběhy“, ale co když to všechno je jen uměle postavená fasáda, na které se snažíme stavět naše vlastní životy? Tenhle trend může snadno spustit spirálu frustrace, kdy se srovnáváme s něčím, co ve skutečnosti ani neexistuje.
Jsme zkrátka generace přetaktizovaných kecalů, kteří se ocitli ve světě bez jasných pravidel. Kdo ví, jak vypadá skutečná realita mimo sociální sítě? Jak totiž říká jedno moudré rčení, „co nejsou na Instagramu, to se nestalo.“ Dnešní mladí lidé hledají hustý životní styl, ale hodně z toho je jen instatní prášek nadšení s příchutí osamělosti, přitom by stačilo zvednout prdel a udělat místo určení dohromady.
Přesto, když o tom tak přemýšlím, vlastně to všechno je asi v pohodě. Kdo z nás nepotřebuje občas zapnout autopilota a prostě se kochat? Proč ne, když se jedná o naší komunikační kulturu? Ať už žijeme v iluzi nebo realitě, nic nás nebrání v tom, abychom se smáli. Bez ohledu na to, na jaké straně jsme, většina z nás se chce prostě jen bavit a užívat si život, i když se proti tomu občas vzpíráme sami sobě.