Cigára. Nejen potěšení, ale i tradice, rituál a v poslední době jakási nostalgie za časy, kdy se kouření považovalo za umění. V dnešním světe, kde dominují digitální zážitky, se stále najde prostor pro tohle malebné zahřívání plic. Ačkoliv jsou cigarety čím dál více vytlačovány zdravým životním stylem a ekologickými snahami, kouření si uchovává něco magického, co nás někam vrací. Trošku do retro.
Jedním z těžko uvěřitelných faktů, který by do povědomí moderního člověka rád pronikl, je ten, že první poznámky o kouření tabáku sahají až do dávných Mayů a Aztéků, kteří ho brali na milost jako posvátný dar. Vynikající herní mechanics, že? Kouření se stalo rituálním aktem, po kterém následovalo třeba i pokřtění budoucích válečníků. Když se zamyslíme nad tím, jak dnes v klidu zapálíme cigáro u kávy, je to jako kdybychom se navraceli k prastarým tradicím, ale v podstatě tak jen honíme moderní trend.
Kulturu cigarety už nebude možné zrušit
V každém městě najdete alespoň jedno místo, kde se atmosféra cigaretového kouře snoubí s vůní speciality ze zahraniční kuchyně, či s drsnými hlasy umělců vyprávějících příběhy svých nezapomenutelných nocí. A co víc? V barech, kde se pije whiskey, cigára se stala jakousi součástí běžného provozu. Je fakt, že muže v saku a s cigárem v ruce nějakým způsobem zbožňujeme, protože to prostě jde ruku v ruce s nočními životy plnými extravagantních nápadů a občas až zbytečně opulentních postojů.
Cigarety si podmanily nejen muže, ale i ženy, které na jejich trendech vytvořily neodolatelnou image. Pamatujete si Marilyn Monroe s cigaretou v ruce v záběrech, které i dnes vyvolávají otázku „Jak to sakra dělala?“ V dnešní době je kouření obklopené paradoxem: obrovské množství lidí ho odsuzuje a přitom ho mnozí spojují s osobním stylem a sebevědomím. Samotné cigaretové zvyky se staly jakousi formou rebelie: touha po svobodě vyjádřit sebe i v prostředí, které se snaží vymezit normy a stanovy.
Kouření jako nová forma umění?
Kouření portfolia cigaret se stává formou umění: různě naaranžované tabákové svazky se prezentují způsobem, který potěší oko i duši. Třeba takovou alternativou k umění může být i vzorování kouře. Nejednou jsme stáli s pohledem zírajícím na šedé mráčky, které se pomalu zakrývaly našimi myšlenkami. Před každým výdechem se nám honily v hlavě reminiscence na léta, kdy tyto drobné rituály hrály v našich životech významnou roli. Kdo říká, že cigáro nemůže být uměleckým dílem?
Důležité je ale pamatovat si, že ačkoliv je kouření trendy a cool, je třeba mít na paměti jeho dopady. Život je přece o vyváženosti. Zároveň si tento rituál musíme užívat natolik, abychom nezapomněli na to, co je pro nás zásadní. Možná jsme se nechtěně stali konzumenty naší vlastní minulosti, ale bez trošky kouře by se náš moderní svět mohl cítit poněkud osaměle. Kdo ví, možná jednoho dne budou cigarety opět symbolem svobody a rebellion – jako kdysi. A jak říkal vtip, co nezahřeje, to by mělo přinejmenším potěšit.