V dnešní uspěchané době, kdy se každý snaží najít svou identitu ve světě plném možností, se kouření cigaret stává nejenom pouhým zlozvykem, ale i jakýmsi kulturním fenoménem. Pro mnohé, zejména pro ty, kteří žijí naplno, představuje cigareta symbol lehkosti, rebelské svobody a chvilkového úniku od všedního života. V článku se ponoříme do fascinujícího světa tabáku a ukážeme si, proč se tak mnoho lidí bez mrknutí oka dál oddává tomuto nekonvenčnímu potěšení.
Tradice, nebo provokace?
Na první pohled to vypadá, že kouření je prostě didaktický přežitek, však historie kouření sahá až do starověkých civilizací. Máme tu mayské a incké indiány, kteří si užívali tabák při rituálech, nebo evropské aristokraty, kteří ho považovali za módní záležitost. Zajímavým faktem je, že v 16. století v Anglii člověk, který kouřil, mohl být považován za vzor civilizovanosti – ano, to není překlep, měl byste mít skutečně kouřící etiketu, abyste vypadali cool a v úspěšném víru doby. Ale zatímco včera večer na lepší bulvární párty jste se mohli setkat s elegantním dámou, co si škrábala ucho s cigaretou v ruce, teď se ovšem kouření stává spíš provokací než ukazatelem prestiže.
Jak se svět mění, mění se i pohled na cigarety. Nikdo už si nedokáže představit večírek bez teplého drinku a večer strávený s kamarády. Kdo si ale nezapálí, jako by snad ani nebyl. Kouření se tak stává místem setkání, rituálem, který spojuje lidi bez ohledu na generaci. A tak zranitelný yuppie, co žije na okraji neúprosného pracovního tempa, se snaží najít klid v této „párové“ aktivitě, kdy si na terase vychutnává svoji milovanou cigaretu a snaží se smazat šedou nudu velkoměsta.
Generace kouření
Pamatujete doby, kdy byl cigaretový kouř ještě považován za „klasický“ zápach? Dnes už bohužel dáváme přednost světlu nad barevnými skleněnými dýmkami. Ale i tak v některých kruzích, především mezi boomer generací, stále přetrvává láska k cigaretám. Ti z vás, co se rádi pokoušíte o recyklaci svých vzpomínek, si asi pamatují slavné jazzové kluby, kde se kouřilo jako o život a každý váš přítel měl koleno oproti allnighteru na parketu. Dnes je taková doba z trochu jiného soudku – kluby se zaměřily na alternativní pojetí zábavy a digitalizaci, zatímco cigarety zůstávají tím, co spojilo generace.
Cigára se dostávají do povědomí jako něco, co nejen že mi uleví od stresu, ale stává se i součástí naší identity. Ulice jsou prodchnuté aromatem tabáku, a ti, jež léta nezhřešili, se snaží vyvážit svou slušnost s občasným „zásekem“ v tabákovém oblaku. Společné kouření se mění na pomyslného králíka z klobouku, obohacujícího debaty o životě, kariéře, lásce i zklamání. Takže ať už jste yuppie v saku, nebo boomer v džínách, cigareta pro vás představuje most mezi generacemi.
Jak se každý městský večírek dostává do víru kouřových efemér, není divu, že se cigarety stávají tak trochu statusovým symbolem. Je přeci rozdíl mezi „Ne, já nekouřím“ a „Jo, dám si!“ To že na vás kouří i vaše matka už není tabu, naopak to klidně můžete obhájit jako důkaz rebelie a svobody. Ať už si dopřejete rychlý puč při pracovní pauze, nebo hromadnou skupinovou výpověď při posezení s přáteli, kouření hraje klíčovou roli ve struktuře městské kultury.
Takže, vážení, nezapomeňte, že cigára jsou víc než jen tabák: jsou to spojovací prvky mezi lidmi, rebelií proti nudě, tradice, co nás spojují. Každý kouření nese nějaký příběh, který je třeba vyprávět. Ať už jste kdekoli, v každém kruhu se vždycky najde někdo, kdo si ukrátí chvilku se svým „stálým partnerem“ – cigaretou – v ruce.