Každý z nás to zná. Při setkání s kamarády venku se čas od času zablýskne moment, kdy cigareta v ruce oživí atmosféru, dává nám pocit svobody a hraje roli v oné dramaťákem prosycené scéně našich životů. I když se dneska na kouření dívá s opovržením a obestírají ho kouřové clony předsudků, cigára stále zůstávají ikonou rebelství, talismanem karty osudu, která dokáže změnit všechno – včetně vaší nálady.
Vzpomínám si na jedno legendární léto, kdy jsem se s kamarády bezstarostně potuloval městem. Je to jako v těch romantičtějších filmech, kde se špinavé ulice a vydřené fasády mění na magické kulisy příběhů. V takových chvílích cigareta v ruce působí jako skvostná pomůcka na oddělení „všedního sna“ od „velkých snů“. Přitom mě překvapil fakt, že se jedná o artefakt, který provází své uživatele už více než 5000 let. Historie kouření sahá až k původním obyvatelům Ameriky, kteří cigarety používali k léčitelským rituálům a společenským interakcím. Kdo by si pomyslel, že taková věc může mít tak hluboké kořeny?
Cigarety jako symbol revolty
Není to jenom o chuti tabáku, co udělalo z cigaret plíživého druha, je to taky o jejich symbolice. Vždyť kolik z nás si při zapalování cigara zároveň zapaluje i nějaký svůj sen, zamyšlení nebo chuť k akcím? Takové drobné rituály dělají z kouření silný nástroj k odrážení stresu a osvobozování od každodenních šedi. Jste-li mladým yuppiem, který vyhodil svých třicet let za mříže korporátního pekla, určitě víte, o čem mluvím. Možná se zahledíte na obzory, zamyslíte se nad tím, co jste vlastně udělali, a cigareta se perfektně hodí k dramatizaci té chvíle. Takový mentální špric.
Co ale s nostalgií po chuti dýmu? Ruku na srdce, když se ohlédneme, kolik z našich idylických setkání s cigaretou skončilo jak jinak, než s opovržením k návratu do šedivého světa vázaného rutinními povinnostmi? Občas se městským nočním životem potuluje i zlo nejtěžší – e-cigareta. Jakoby byste šli do nóbl restaurace, a místo španělského vína si s námi vychutnali osmiletou blikající sodu. Málo kouřová nebe, hodně umělosti. I když nepopírám, že e-cigarety vypadají stylově, pořád je tu ten pocit, který cigaretový tabák vzbuzuje – je jako sexy divoška, co ví, jak nasadit ty správné triky.
Kouření jako umění
Kouření se tedy proměnilo v jakési umění. Každý nádech se transformuje v originální představení, kterého se zúčastňují jak malé děti, tak fajnšmekři ve vysokoškolských svršcích. Je to záhada, kdy chvíle ticha mezi šlehnutím plamenem a prvním přiložením berou svou silou konkrétní rozměr a pocity. Proto mám rád, když cigarety svírají ten moment, ve kterém se začínáte cítit jako rocková hvězda, i když možná v duši stále tápete. A nakonec, je dobré vědoma si toho, že života, parády, zážitků a vtipnů není nikdy dost. Kouření je pro některé z nás připomínkou, že musíme žít naplno – a to i s kouřovými oblaky.
Ano, milí carpe diem lidé, život je příliš krátký na to, abychom se bránili malým chutím a vykoupením, i když to občas vyžaduje lehkou dávku ironie. Mějte to na paměti, když si napřímení k vašim zítřkům budete užívat s cigaretou v ruce a obhoďte se štěstítem – každá cigareta je také kapitola v příběhu, na kterém nás život znovu a znovu učí nezastavitelné jízdy. Namasté!