V dnešní uspěchané době, kdy každý druhý člověk na Instagramu postuje fotku svého brunch, se jídlo proměnilo v jakýsi moderní kult. Už dávno to není jen o nasytění, ale o estetice každého sousta, o sdílení unikátních chutí a zároveň o lákání přátel na sociálních sítích. Kdo nechce být v trendu, dneska v podstatě neexistuje. Jaký je ale příběh za tímhle stravovacím náboženstvím? Odpovědi jsou nejen fascinující, ale občas i dost šílené.
Od klobásy k avocado toastu
Zajímavé je, že trendy v gastronomii se mění rychlostí blesku. Když si vzpomeneme na časy, kdy bylo heslo „Hlavně, aby bylo dost oběda“ vcelku v pořádku, dnešní doba vyžaduje podávat to nejlepší z nejlepších. Od klasických klobás po ohromující avocado toast – gastronomický svět se proměnil v souboj o to, kdo dokáže připravit co nejzajímavější kompozici. A pokud váš brunch nevyfotíte ze správného úhlu, jako byste na světě nebyli, protože to prostě nemáte na IG. Nepřipadá vám to jako trošku trapas hodný vyloučení z jakéhokoli cool klubu?
Máme tu i důkaz, že jídlo dokáže spojovat lidi, přestože ve skutečnosti to někdy vypadá tak, že se snažíme přežít soužení se smetanovým řezem a pomyslně si udržovat status „foodie“. Jen ve Spojených státech vyšlo najevo, že několik tisíc dětí se sice od malička snaží jíst zdravě, ale pro štěstí potřebují i pořádnou porci cukru. Je to příznak doby? Vypadá to spíš na zábavný paradox, když si uvědomíme, že děti víc a víc okrádáme o bezstarostnost.
Jídlo jako spiritualita
Již dávno nejde jen o jídlo, nýbrž o to, jaký zážitek z jeho konzumace budeme mít. Proto se z moderního stravování stává něco na způsob spirituality. Je to jako byste přišli na setkání s aprílovým vtipem každého kuchaře: „Tak co, jak si chcete vykouzlit svůj talíř? Panáka nebo smoothie bowl?“ Teď je jako za starých časů, když lidé seděli kolem ohně a vzájemně si vyprávěli příběhy. Nejenže se s jídlem mají k sobě, ale teď také máme celebrity kuchaře, kteří vystupují na obrazovkách a sní o tom, že jsou něco jako šamané z vařícího světla.
Dnešní generace, která se honí za „výjimečnými“ zážitky a fotkami pro sociální sítě, si neodmyslitelně spojuje jídlo s osobními rituály. Každý víkend se proměňuje v gastronomické safari, kde se snažíte najít ten nejlepší food truck nebo raketově populární podnik s nepřetržitým čekáním na stůl. Ale nekonečná touha po gastronomických dobrodružstvích může být vyčerpávající. Znáte to – „Tak co teď? Jdeme na burgery, nebo budeme riskovat a vyzkoušíme exotická etnická jídla, kde ochutnáme něco, co nebudeme schopni vyjmenovat?“
V této chaotické době je jídlo víc než jen pokrm; je to artefakt. Artefakt snah, obav, ale i nadějí. Pozoruhodné je, že se mnozí pouze potýkají s tzv. food guilt, čili pocitem viny z toho, co jedí. Pracovní, osobní a celkově digitální život dnešního yuppie se neustále odvíjí od toho, zda si dnes mohou vychutnat tu šťavnatou pizzu nebo si dát zdravě namíchaný smoothie. Vystihuje to naše poslání: užívat si života naplno, ačkoli se bratři v kalečkách nenechávají zahanbit.
A jak to vlastně nakonec je? Bez ohledu na to, kolik trendy hashtagů #fitfood a #cheatday nakonec použijete, dovedeme se k tomu, že jídlo je pro nás zkratkou, jak se spojit s druhými. Je to nádherný paradox moderní gastronomie, která nám připomíná, že bez ohledu na to, co jíme, je nejdůležitější sdílet okamžiky a smát se společně nad talíři plnými lahodných jídel.