Stres, to je ta noční můra, co nám leze na nervy, a přesto se mu mnozí z nás s radostí oddávají. V dnešní době se stalo jakýmsi nepsaným standardem mít v životě pořád něco na práci, na co se vymlouváme, že nás to vlastně baví. Práce se stala naší identitou. Naše víkendové aktivity, ať už jde o klábosení s přáteli u piva nebo neúnavné trávení času v posilovně, často slouží jako únikové cesty od neustálého tlaku. Z téhle podivné kombinace se postupně zrodil nový fenomén, který bychom mohli nazvat „stresový lifestyle“. Dnes se podíváme na to, jak se z této zábavy stala realita mnoha z nás.
Stres jako tzv. životní přípravek
Zajímavé na tom je, že vědci zjistili, že mírný stres může mít pozitivní vliv na naši produktivitu a kreativitu. No, to je fakt, co? Po tom všem vzdychání a fňukání dostáváme zázračnou zprávu, že nás náš spěch může vlastně posunout nahoru. Člověk by řekl, že vybírat si mezi bezstarostnými víkendy a hektickými pracovními dny by mělo být jasné, ale realita je taková: mnozí z nás se cítí provinile, když si příliš odpočívají. A tak žijeme v neustálém cyklu stresu, odpočinku, stresu a dalšího odpočinku, přičemž tleskáme sami sobě za další úspěch v úkolu „být pořád v tempu“.
Jakmile se naučíme přijímat stres jako normální složku života, pojme nás to jako starou kamarádku s pirátským šarmem. Krize a neklid se stávají naší palubní vstupenkou k dobrodružství. V komunitě městských yuppies například v posledních letech vzkvétá trend „kreativního vyčerpání“. Barista, co od rána do večera švitoří v kavárně, si považuje za čest, že se s jeho kávou potýká několik reading party v trendy obchodech. Ale nejen to, stávají se z něj umělci, co s kávou experimentují jako se svým životem. Kdo by to byl řekl?
Stres nás posunuje dál, že? Na kolena
Věčná touha po adrenalinové dávce a neustálém vzrušení nás často tlačí k neúprosné rychlosti. Najednou se zdá, že privilégie mít volný čas, nebo dokonce se na chvíli zastavit, je něco, s čím se můžeme jen těžce srovnat. Všude kolem nás slíbená idyla úspěchu, která je však obestřena tíhou očekávání a konkurence. Zapomeňte však na sezení na zahradě s oblíbeným drinkem. Práce se stává našim novým koníčkem – aliancí se stresem, ve které si navzájem pomáháme, abychom si udrželi ten správný životní rytmus.
Jedním z nebezpečných vedlejších účinků tohoto stresového stylu by mohla být nevědomost vůči vlastním pocitům. Město s pulzujícími ulicemi, plnými chytrých telefonů a kávových stánků, se zdá, že nás nutí soustředit se na to, co děláme, a zapomínáme na to, kdo jsme. Ale co když je to právě ten moment, kdy bychom si měli dovolit udělat krok zpět a místo honění se za deadline si místo toho zajít na delikátní brunch a prostě zhluboka vydechnout? Uvolněněji, prosím!
Takže je to tak, že jsme se naučili žít ve stresu, přeměňujeme ji na zdravý blockbuster, který si každý rok znovu a znovu promítáme za své peníze. Našimi hrdiny jsou lidé, co s rozesmátou duší vypravují příběhy, jak se vyrovnávají s tím, co kyberčasy nabízí. Až se tedy ocitnete v situaci, kdy vás honí termín a vy jste v krvi, zkuste na chvíli odejít ven, uvolnit se a uvědomit si, že opravdu můžete mít také výjimečnou chvíli bez lampy nad hlavou. I když je to v chaosu všech těch vibrací, které máte kolem sebe, dejte si na chvíli pauzu. Ačkoli je stres součástí úspěšného receptu, nezapomínejme na ten nejdůležitější ingredient – sami sebe.